Bývalý premiér Vladimír Špidla (25. dubna 2024)

Bývalý premiér Vladimír Špidla (25. dubna 2024) | foto:  Petr Topič, MAFRA

KOMENTÁŘ: EU byla naše výhra a šťastné rozhodnutí, byť přinesla i chyby

  • 9
Česká republika i Evropská unie stály před dvaceti lety před velkým rozhodnutím. Pro obě strany to bylo rozhodování velmi těžké, zásadní a zdaleka nebylo do poslední chvíle jednoznačné, jak nakonec dopadne. I tak se nyní jeho výsledek jeví jako úspěšný. A další dilema čeká Unii zase nyní, píše v komentáři k výročí Česka v EU bývalý premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla.

Vraťme se nyní v čase do roku 2004. Rozpadl se východní blok, bylo po válce v Jugoslávii. Země střední a východní Evropy hledaly cestu k prosperitě a byly v té době v určitém mocenském vakuu. Jednou z možných dalších historických cest byl pro ně vstup do EU.

Na druhé straně i Evropa stála před dilematem, zda rozšířit Unii o nové členské státy, nebo spíše prohloubit spolupráci těch, co v ní už jsou. Ve hře bylo například zavedení eura ve všech členských zemích. Oba cíle byly v té chvíli nedosažitelné.

ANALÝZA: Cesta na Západ. Jak se Česko proměnilo za dvacet let v Evropské unii

Nakonec vyhrálo to, co bylo v zájmu mezinárodního společenství a historických okolností – totiž rozšíření EU o státy střední a východní Evropy. Byl to do té doby bezprecedentní proces co do rozsahu a významu.

Z dnešního pohledu musíme říct, že šlo o rozhodnutí šťastné, a to pro obě strany. Pro nové země to znamenalo urychlení demokratických procesů, přínos byl znát v posunu ekonomických pravidel, demokratických hodnot, v modernizaci legislativy nebo zlepšení politických struktur. A také šlo o vyjasnění dalšího směřování těchto zemí. Získaly jistotu, kam chtějí jít a jakého světa chtějí být součástí. Evropě přineslo rozšíření stabilitu, ale i větší rozmanitost.

Česko je v EU dvacet let. Členství přineslo vyšší životní úroveň, říká analýza

Přínos tehdejšího rozšíření prokázala hlavně ta nejtěžší období – hospodářská krize v roce 2008, později covidová krize a nyní se ukazuje i v době, kdy čelíme nejen energetické a hospodářské krizi, ale především hrozbě války. Vidíme v jejich světle, že se země střední a východní Evropy staly efektivní součástí EU.

Neobešlo se to ale bez problémů. Krize v Řecku, na Pyrenejském poloostrově a v Irsku prokázaly podcenění významu strukturálních fondů. Velké rozšíření také vedlo k menší soudržnosti uvnitř EU. Jsou zde dělicí linie mezi severem a jihem, ale také mezi východem a západem. Ukázalo se, že samotná existence velké EU ještě neznamená, že svět bude jednoduchý.

Exprezident Klaus nepovažuje dvacet let Česka v EU za úspěšné období

Nyní stojíme před podobným dilematem jako v roce 2004. EU se připravuje na své rozšíření na Balkán a s velkou pravděpodobností i na budoucí připojení Ukrajiny. Navíc nyní je, zejména s ohledem na válku, situace ještě mnohem složitější. Jedno je však jisté. Evropa musí zásadním způsobem změnit svoje fungování, aby mohla čelit tlaku světových velmocí. Teď už nemá do jisté míry tak velkou volnost výběru mezi rozšiřováním o nové země a prohlubováním vnitřní spolupráce. Dělat bude muset obojí zároveň.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video