Kniha je plná unikátních fotek, detailně zpracovaných informací, výpovědí pamětníků, ale i úsměvných historek. Měla by vyjít v květnu v chebském nakladatelství Svět křídel.
"Snažil jsem se co nejvíce upřesnit průběh konce války. Nejsou to žádné obrovské události, ale mají význam pro regionální historii. Spousta věcí se nevěděla nebo nebyla jasná. A informace jsem cílil na Američany, o kterých se tu čtyřicet let prakticky nemluvilo. Nebo se o nich mluvilo jako o nepřátelích socialismu," říká učitel ze sokolovského gymnázia.
Autor se v úvodu zabývá událostmi z přelomu let 1944 a 1945. Druhá část knihy se týká posledních dnů války a prvních dnů míru v rozmezí 5. až 12. května. "Tedy útoku Američanů od Chebu, největších bojů 6. května a dozvuků války," přiblížil Bružeňák.
V knize také připomíná, že na Sokolovsku padl poslední americký výstřel ve 2. světové válce v Evropě.
"Oficiální poslední výstřel, kterému je ve Fort Benningu věnován i pomník, zazněl někde u Křimic 7. května večer při souboji s ostřelovačem. Ale 8. května v 9:08 u Bukovan seržant Jones z Michiganu zajal skupinu čtyřiceti německých vojáků. Aby je donutil vylézt z bunkru, použil samopal značky Thompson a vypálil do vzduchu dvě krátké dávky. I některé oficiální americké prameny mluví o tomto výstřelu jako o posledním americkém válečném v Evropě," připomněl.
A proč název Květen bez šeříků? "Zajímal jsem se hlavně o květnové události. A protože tu nikdo z místních Němců rozhodně nevítal Američany šeříky, tak jsem to nazval polopoeticky Květen bez šeříků. Nic lepšího mě nenapadlo," vysvětlil se smíchem.
Přestože příprava knihy Vladimíra Bružeňáka vyčerpala, už chystá další publikace. O pochodech smrti, ženském koncentračním táboře ve Svatavě a roce 1938 na na Sokolovsku.
