Podle sociologů se tak prvotní míra důvěry v kabinet Petra Nečase prozatím pohybuje "poměrně výrazně pod hladinou důvěryhodnosti, které dosahovala úřednická vláda Jana Fischera".
Vládě častěji důvěřovali lidé ve věku 30 až 44 let, s dobrou životní úrovní, ekonomicky aktivní a vysokoškoláci. Nadprůměrné důvěře se vláda těší mezi přívrženci všech koaličních stran. Naopak u potenciálních voličů levice je její podpora výrazně nižší.
Nejvíce věříme prezidentovi
Nejvyšší důvěru mezi obyvateli má již tradičně prezident. Václavu Klausovi nyní důvěřuje 72 procent lidí, tedy o pět procent více než v posledním šetření v květnu 2010. Také jemu častěji důvěřují lidé s dobrou životní úrovní a potenciální voliči ODS.
Důvěru Poslanecké sněmovně vyslovila bezmála třetina dotázaných, Senátu pak přesně čtvrtina. Zatímco důvěryhodnost Senátu ale stoupla jen o čtyři procenta, u nově složené dolní komory parlamentu to bylo o 12 procent.
Spokojeno je dvakrát tolik lidí
Podle průzkumu je v současné době spokojeno s politickou situací 14 procent dotázaných, tedy dvakrát tolik, než v posledním šetření před parlamentními volbami.
Nespokojenost s politickou situací vyjadřuje více než polovina dotázaných, 54 procent, zatímco před volbami to bylo o 12 procent více.
Spokojenost s politickou situací vyjadřují častěji respondenti, kteří svoji životní úroveň považují za dobrou, ekonomicky aktivní a přívrženci ODS. Mezi nespokojené se pak řadí sympatizanti KSČM a ČSSD. Ani spokojena, ani nespokojena se cítí být necelá třetina obyvatel.
