Poslanci se už jednou v tomto volebním období omezit imunitu pokusili, ale návrh vládní koalice zkrachoval. Zčásti proto, že v danou chvíli nebylo ve Sněmovně dost poslanců, ale i proto, že se k vládě přidali jen čtyři opoziční zákonodárci.
"Předpokládám, že návrh by měl být tentokrát hladce schválen v obou komorách parlamentu," řekl po jednání vlády premiér Petr Nečas s poukazem na to, že spolu s vládou návrh předkládá opoziční levice.
Změna oproti poslednímu návrhu, který spadl pod stůl, je v tom, že tentokrát neřeší imunitu přestupkovou, ale pouze trestněprávní. V praxi to vypadá tak, že pokud nyní Sněmovna či Senát nevydá poslance, respektive senátora k trestnímu stíhání, je v dané věci jeho stíhání již navždy vyloučeno. Nově by měli politici ochranu jen po dobu výkonu mandátu.
Poslancům a senátorům by tak už zůstala jen výsada, že si v případě přestupku mohou vybrat, zda s nimi policie má zacházet jako s kterýmkoli jiným občanem, nebo se začnou ohánět svým průkazem a pak se případem zabývá mandátový a imunitní výbor příslušné parlamentní komory. Takovou možnost vybrat si "normální" občané nemají.
Místopředsedkyně sněmovny Kateřina Klasnová z VV, která organizovala dohodu všech politických stran ve Sněmovně na návrhu zrušit doživotní trestněprávní imunitu zákonodárců, schválení návrhu považuje za nutnost.
"Předložený návrh řeší největší extempore v oblasti ochrany zákonodárců, reminiscenci ještě z dob Rakouska-Uherska, která již nemá na světě obdoby, a to doživotní imunitu. Její dosavadní existence staví poslance a senátory do nadřazeného postavení ve srovnání s ostatními občany České republiky. S touto praxí se musíme jednoznačně rozejít," uvedla Klasnová.
