„ODS vlastně navrhuje zavést to, co v roce 2006. Když vyhrála volby a slíbila čtyřem milionům zaměstnanců, že bude rovná daň patnáct procent, tak potom zjistili, že rozpočtově to není možné. Tak je vlastně podvedli a navýšili základ odvodu. Tím vznikla takzvaná superhrubá mzda, což je samozřejmě podvod na voliče, protože fakticky ta sazba je 20,1 procenta,“ uvedl Babiš po jednání vlády, která odmítla návrh ODS, aby se 15 procent neplatilo ze superhrubé, ale hrubé mzdy.
Babiš řekl, že by to mělo dopad na rozpočet 75 miliard korun, a proto to vláda odmítla. „Máme v programovém prohlášení návrh na zrušení superhrubé mzdy a to snížením z 20,1 na 19 procent,“ řekl předseda vlády. Místo solidární přirážky hodlá vláda zavést druhou sazbu daně z příjmu 23 procent.
„Návrh je připraven. Řešíme i jakousi kompenzaci osobám samostatně výdělečně činným a samozřejmě navrhujeme snížení daňové zátěže po zrušení superhrubé mzdy v takovém rozsahu, jaký si státní rozpočet může dovolit, to znamená o jeden procentní bod. Teď nás čeká debata na platformě koaliční vlády o tomto návrhu a spojíme to i s debatou o novém zákonu o dani z příjmu. Nyní již k tomu potřebuji politické rozhodnutí. Začnu to řešit po ukončení rozpočtového procesu,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová.
Vláda nechce snižovat daně, jen utrácet, říká ODS
Šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura kritizoval, že vláda nepodpořila návrh občanských demokratů na snížení daně z příjmu, který by podle něj znamenal nárůst mezd pro všechny zaměstnance o sedm procent.
„Vláda ale nechce ani snižovat daně, ani hospodařit s vyrovnaným rozpočtem, chce pouze více utrácet. Slova Andreje Babiše o zodpovědném hospodáři a vyrovnaném rozpočtu jsou už minulostí,“ uvedl Stanjura. ODS předpokládá v případě přijetí jejího návrhu pokles výběru daně z příjmů o 55 miliard korun ročně, tedy o 20 miliard korun nižší, než jak o tom mluvil Babiš.
Superhrubou mzdu zavedl zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, který v roce 2007 prosadila v parlamentu Topolánkova vláda. Základem daně pro zdanění příjmů ze závislé činnosti, tedy hlavně mezd zaměstnanců, je jejich hrubá mzda navýšená o odvody zaměstnavatelů na zdravotní a sociální pojištění. Lidé s příjmem zhruba nad 1,2 milionu ročně kromě toho odvádějí z částky nad touto hranicí sedmiprocentní přirážku k dani z příjmů, kterou prosadila vláda Petra Nečase.
