„Únorové teploty bývají zhruba o pět stupňů nižší než ty, které jsme zaznamenávali v posledních dnech. Poté se musí vzduchové hmoty rychle vyměnit a s tím souvisí, že se můžou vyskytnout vysoké rychlosti větru o rychlosti až orkánu nebo vichřice,“ řekl Tolasz.
Klimatolog potvrdil, že nadprůměrné teploty souvisí s dlouhodobou klimatickou změnou. „Je to jeden střípek do té mozaiky, o které už dlouho hovoříme, a sice že se globálně otepluje klima. Otepluje se i ve střední Evropě a v České republice.“ Zmíněný trend přitom podle klimatologa sledují už dvě až tři desetiletí.
„V zimních měsících zaznamenáváme méně sněhu a více dešťových přeháněk, často zaznamenáváme výrazně nadprůměrné teploty,“ řekl a dodal, že ani na výrazně podprůměrné teploty by se nemělo zapomínat, přestože je nezaznamenávají často.
Na opakující se bouře už jsme si podle Tolasze zvykli. „Je to jeden střípek do mozaiky globálního oteplování klimatu. Zaznamenáváme to v posledních třicet let, kdy v zimních měsících méně sněží, víc prší a zaznamenáváme výrazně nadprůměrné teploty,“ uvedl. Znakem jsou podle něj občasné výkyvy opačným směrem.
Připomněl, že v posledních letech se v Česku několik bouří objevilo. Že by se ale Češi měli obávat tornáda, si klimatolog nemyslí. „K tomu, aby vzniklo tornádo, musí být přítomná velice intenzivní bouře, které se říká supercelární bouře a dále musí být přítomné ještě další věci, jako je například střih větru, dostatečná vlhkost a velký teplotní rozdíl,“ vysvětlil Tolasz.
Silný vítr vydrží i o víkendu. Kvůli tání sněhu hrozí rozvodnění řek |
Upozornil na to, že zmíněné podmínky nedávné bouře v Česku nesplňovaly. „Nebyly to tak intenzivní bouřky, abychom mohli očekávat tornádo,“ uzavřel klimatolog.
