Nejdřív si to shrneme: Jiří Kajínek byl odsouzen na doživotí v Plzni v roce 1998 za to, že 30. května 1993 v osm večer zastřelil na cestě v Borských polích na kraji Plzně podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliana Pokoše. Střílel i na druhého bodyguarda Vojtěcha Pokoše, který však střelbu přežil a stal se korunním svědkem.
Motivem bylo odstranění Jandy, který sám vydíral jiného plzeňského podnikatele Antonína Vlasáka a požadoval po něm zaplacení peněz za hospodu v Kozolupech, o kterou se přeli. Janda zemřel den před policejní akcí, při které měl být zatčen a která se navíc odložila. Od začátku se spekuluje, že Jandu kryli policisté, ostatně o policejní akci věděl dopředu. Na lavici obžalovaných vedle Kajínka seděl i Vlasák a Alexandr Hegedüs, který působil jako prostředník mezi nimi.
Nedivil bych se, kdyby zase uteklRozhovor s reportérem Jankem Kroupou o zákulisí kauzy |
Většina dokumentů ke kauze je na internetu. "Proč má být proces obnoven? Protože Jiří Kajínek ty vraždy nespáchal a nebyl na ději nijak účasten! Svědci v řízení o návrhu na povolení obnovy uvedli zcela jasné závažné a nové skutečnosti, na základě kterých mělo k obnově procesu dojít," sype jeden argument za druhým Kajínkova advokátka Klára Slámová, když MF DNES znovu rozebírá sporné momenty kauzy.
Korunní svědek
Nejsilnější a nejslabší článek celého příběhu zároveň. Jiří Kajínek "vděčí" za doživotní pobyt ve vězení především svědkovi Vojtěchu Pokošovi, který střelbu přežil a který ho označil za vraha. Obhajoba se všemi způsoby snaží Pokoše znevěrohodnit.
Pokoš konkrétně uvedl, že Kajínek je tím tajemným "doktorem Lebedou", se kterým se Janda setkával. Dlužno dodat, že o setkávání Jandy a jakéhosi Lebedy mluvili i jiní lidé, v tom Pokoš nebyl sám. "Pokoš odmítl vypovídat (při řízení o obnově), a svou původní výpověď tedy nepotvrdil," zpochybňuje korunního svědka Slámová. Kdyby začal svědek Pokoš couvat, před Kajínkem se začnou obrazně řečeno otevírat mříže. On po letech mlčí.
Svědci, kteří změnili výpověď
Alexandr Hegedüs je další z klíčových osob celého případu – ten, kdo "najal" Kajínka, aby podnikatele Vlasáka zbavil vydírání. Podle rozsudku z Plzně byl prostředníkem mezi Antonínem Vlasákem a Jiřím Kajínkem. Nakonec byl v Plzni odsouzen "pouze" za neoznámení trestného činu.
Recenze filmu KajínekO Kajínkově vině či nevině se začalo mluvit především v souvislosti s premiérou filmu, který režisér Petr Jákl natočil na motivy příběhu nejznámějšího českého vězně. Film za premiérový víkend vidělo rekordních 119 602 diváků. |
Jenomže Hegedüs osobně nebyl v době řízení o obnově k sehnání. Kdyby svědek opravdu dorazil k soudu a změnil výpověď, byl by to možná průlom. Podle Slámové by dorazil, kdyby mohl vypovídat s vyloučením veřejnosti. Problém je ovšem i v tom, že soudci vždy považovali Hegedüse za nevěrohodného. Na druhou stranu původní výpověď odvolal i další důležitý svědek Jaroslav Ďurči, který měl tehdy Kajínka do Plzně dovézt.
Chybějící objednavatel
Za vraždu sice pyká "nájemný vrah" Kajínek, ale už ne žádný objednavatel. Samozřejmě že z objednání vraždy byl podezřelý Antonín Vlasák, jehož rodinu Janda terorizoval, ale soudu se nepodařilo "dobrosrdečnému a důvěřivému" (viz rozsudek) Vlasákovi spolupachatelství prokázat. Byl tak odsouzen pouze za vydírání, když si zadal, aby byl Janda "zpacifikován“"
Nabízí se i verze, že "objednáno" bylo skutečně jen zastrašení, ale najatý člověk to přehnal a začal střílet. Ale pochopitelně chybějící objednavatel je i indicie, že nemusel vraždit Kajínek.
Chybějící rekonstrukce
Fatální selhání policie. Rekonstrukce se provádí i u méně závažnějších zločinů i u zločinů, o jejichž provedení je méně pochybností. Podle Kajínkových příznivců by rekonstrukce ukázala, že jeden člověk by všechny kulky na místě činu nestihl vypálit. Po letech už ale rekonstrukci nelze doplnit. Například místo činu už vypadá jinak. Vyrostl na něm most.
Podivná role policistů
Je zcela zjevné, že plzeňská policie nehrála v příběhu Jiřího Kajínka jen "roli policie". Už v původním rozsudku, který posílá Kajínka do vězení na doživotí, soudce Pravoslav Polák píše, že (Kajínkovu oběť) Štefana Jandu upozornil na chystaný zákrok policista Kronďák. I na lavici obžalovaných spolu s Kajínkem seděli bývalí policisté Jiří Kreuzer a Jan Mikeš, obžalovaní z ovlivňování svědků, a tedy zneužití pravomocí. Soud je ale viny zprostil.
Dnes už legendární je historka o tehdejším šéfovi plzeňské policie Ladislavu Kadeřábkovi, který odložil zatčení podnikatele Jandy z pátku na pondělí s tím, že "pátek je malá sobota" (a u policie se tedy nepracuje). V neděli byl Janda zastřelen. Odložení akce moc nerozuměli ani Kadeřábkovi kolegové.
Na druhou stranu samotné ovlivňování kauzy ze strany policistů automaticky nedokazuje Kajínkovu nevinu.
Nízký "honorář"
Ke Kajínkovi se vztahují i další dvě námitky obhajoby, totiž že by nestřílel za pouhých 100 tisíc korun a že by nestřílel ze dvou pistolí, když měl doma samopal.
Na druhou stranu existuje i možnost, že 100 tisíc byla jen prokázaná část peněz (nebo záloha) a ve skutečnosti dostal víc. Zadruhé, každý čtenář detektivek ví, že pachatel se po činu musí zbavit zbraně. Je možné, že milovníkovi zbraní Kajínkovi by bylo líto zbavit se oblíbeného samopalu.
Noví svědci
Před šesti lety se objevil zcela nový svědek Jan Oros. Vypověděl v procesu o možné obnově řízení, že viděl vraždu ze sprch borské věznice včetně pachatele a že nemohl střílet Kajínek.
Střelec utíkal jinudy a pak se vrátil do hloučku přihlížejících. "Proto i policejní pes vyslaný po stopě štěkal do hloučku lidí přítomných na místě činu," upozorňuje Slámová.
Soud nový důkaz zamítl po vyšetřovacím pokusu státního zástupce, který tvrdil, že vězeň nemohl ze svého úhlu a vzdálenosti čin spatřit. (Obhajoba tento pokus napadá, že ho žalobce udělal poněkud "partyzánsky", sám a chybně). Otázkou každopádně zůstává, proč se Oros rozhodl vypovídat po deseti letech.
Soudy a Kajínek
Za Kajínka se postavili tři ministři spravedlnosti, kteří podali stížnost v jeho prospěch. Na druhou stranu posledním dějstvím v celé kauze prozatím bylo jednání autority nejvyšší – Ústavního soudu – o Kajínkově stížnosti. Ústavní soud už před třemi roky znal celé pozadí kauzy a nové důkazy, jak si o nich nyní čtete, a přesto předseda IV. senátu Miloslav Výborný Kajínkovu stížnost zamítl.
"Ústavní soud nezjistil v postupu (předchozích) soudů nic, co by svědčilo o překročení mezí ústavnosti," napsal Výborný.
Zahrajte si nyní na člena dvanáctičlenné poroty z amerických filmů a sami si odpovězte na otázku: Vinen, nebo nevinen?
