Skupina vězňů z Kynšperku nad Ohří se po práci vrací do nápravného zařízení. Ilustrační snímek

Skupina vězňů z Kynšperku nad Ohří se po práci vrací do nápravného zařízení. Ilustrační snímek | foto: Martin Stolař, MAFRA

Pracující trestanci si mírně přilepší, stát jim po 18 letech zvedá mzdy

  • 133
Vězni, kteří během výkonu trestu pracují, se od 1. dubna mohou těšit na vyšší platy. Například za nejhůře placenou práci dosud dostávali 4 500 korun, podle vládního nařízení se nově částka o tisícovku zvýší. Aktuálně pracuje 8 895 vězňů , což je 60,57 procenta odsouzených. Odměny se nezvýšily od roku 2000.

Přestože si vězni polepší, stále jsou jejich platy v porovnání s republikovým průměrem výrazně nižší. Zákon rozlišuje čtyři kategorie zaměstnání trestanců, v té nejméně kvalifikované se hodinová mzda bude pohybovat kolem třiceti korun. V nejvyšší kategorii, pro niž je třeba inženýrský či magisterský diplom, činí hodinová mzda zhruba 80 korun, měsíční plat pak 13 750.

Jenže odsouzení si podle odborníků nepolepší tolik, jak by se mohlo podle tabulek zdát. Drtivá většina ze zaměstnaných vězňů totiž spadá do nejnižší skupiny a na tabulkové příjmy třeba kvůli kratším úvazkům nedosáhne.

Kolik si vězni nově vydělají podle skupin

Vězni jsou placeni podle typu vykonávané práce, nikoli podle dosaženého vzdělání. Vyhláška začíná platit 1. dubna 2018, uvedené jsou hrubé mzdy.

  • V první skupině 5 500 (nyní 4 500) korun za měsíc - lehká manuální práce).
  • Ve druhé skupině 8 250 (nyní 6 750) korun za měsíc - odbornější manuální či namáhavější a rizikovější práce.
  • Ve třetí skupině 11 000 (nyní 9 000) korun za měsíc - kvalifikovanější práce, pro niž je potřeba maturita či bakalářský titul.
  • Ve čtvrté skupině 13 750 (nyní 9 000, vznikne nově) korun za měsíc - odborná práce vyžadující inženýrský či magisterský titul.

„Lze tedy předpokládat, že navýšení budou v reálu nižší. Určitý dopad bude, ale jistě ne takový, jak by bylo potřeba a jak by odpovídalo inflaci a obecnému zvyšování mezd,“ řekl už loni iDNES.cz Petr Schneedörfler, ředitel spolku Lighthouse, který propuštěným vězňům pomáhá krotit dluhy.

Právě únik z dluhové pasti by chtěl stát zvýšením mezd usnadnit. Na každého zadluženého vězně podle Schneedörflera připadá v průměru 12 až 13 exekucí a dluh půl milionu korun (podrobněji v článku: Pár stovek vězňům nepomůže ze statisícových dluhů).

V únoru rovněž Vězeňská služba, Probační a mediační služba a Úřad práce zahájily intenzivnější spolupráci.

„Zaměstnávání umožňuje udržet a rozvíjet stávající pracovní návyky odsouzených a současně vytváří pracovních návyky těm s malými nebo vůbec žádnými zkušenostmi,“ uvedl generální ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal.

Úřady si slibují, že když si odsouzení udrží pracovní návyky, podaří se omezit recidivu.

„Zaměstnavatelé se často obávají člověka s trestní minulostí přijmout a ten se pak dostává do začarovaného kruhu. Protože nemá práci, nemá ani příjem a potřebuje peníze. Výsledkem pak může být další trestná činnost. Klienti s trestní minulostí jsou ohroženi dlouhodobou nezaměstnaností. Právě proto se i jim snaží Úřad práce ve zvýšení míře pomoci v návratu na trh práce,“ vysvětlil ředitel odboru zaměstnanosti generálního ředitelství Úřadu práce Jan Karmazín.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video