Na Slovensku žije poměrně početná skupina mužů, kteří se reálně obávají, že je stát povolá do zbraně a pošle do války. Zákon na takové lidi myslí a každoročně až do konce ledna umožňuje všem, kteří odmítají byť jen teoreticky bojovat se zbraní, podepsat takzvané Prohlášení o odepření výkonu mimořádné služby.
Letos tento dokument podalo rekordní množství Slováků. Ministr obrany SR Jaroslav Naď tvrdí, že tak učinilo více než 40 tisíc z nich. Jen pro srovnání, loni to bylo ani ne 1500 lidí, v předešlých letech stát přijímal jen stovky prohlášení. Za prudký nárůst může především strach z války na Ukrajině.
Nedávejte migy Ukrajině, žádá Fico. Straší Slováky, že je NATO pošle na frontu |
„Přes 40 tisíc lidí podalo takový tiskopis, který je mimochodem naprosto zbytečný,“ řekl slovenský šéf obrany Naď a dodal: „Kdyby došlo na mobilizaci, což se teoreticky v budoucnu může stát, stejně by byli mobilizováni, ale nedostali by do ruky zbraň. Šli by do nemocnic nebo kopat zákopy. Nevyhnuli by se službě vlasti.“
Šli byste v případě vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu a povolání od armády bojovat?
Prohlášení mohli do konce ledna podat na Slovensku všichni muži, kterým vzniká branná povinnost, tedy občané od 18 do 55 let. Učinit tak mohli z náboženských důvodů či svědomí.
Záložníci, kteří se rozhodli dobrovolně připojit k obraně ČR
Česko s odmítnutím počítá v zákoně
Česká republika takový formulář nenabízí. „Branný zákon je dostatečný a myslí i na odmítnutí vojenské služby pro obranu vlasti,“ řekla Vlastimila Cyprisová z tiskového oddělení Generálního štábu AČR.
Bojovník Dvořák míří do aktivních záloh armády. Chce umět bránit svou rodinu |
Problematika odmítnutí mimořádné služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání je řešena § 6 branného zákona.
Stav ohrožení státuV případě, že je bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy, je parlamentem České republiky vyhlášen stav ohrožení státu. Pro vyhlášení tohoto stavu je třeba, aby s jeho vyhlášením souhlasila nadpoloviční většina všech poslanců a nadpoloviční většina všech senátorů. Válečný stavJedná se o nejzávažnější stav. Je vyhlašován parlamentem České republiky v situaci, kdy je ČR napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení. |
Ten jasně říká, že lze odmítnout vykonávat mimořádnou službu a to do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu vydaného při odvodním řízení, nebo ode dne účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.
Jinak řečeno, v případě, kdyby došlo na nejhorší, tedy na stav ohrožení státu nebo válečný stav, je právo každého, koho se týká branná povinnost, tedy v případě České republiky mužů i žen od 18 do 60 let, odmítnout službu ve zbrani. Takové odmítnutí musí být ve stanovené lhůtě podáno písemně s ověřeným podpisem.
Odmítnout službu ve zbrani může i voják v záloze. Do deseti dnů, písemně. I beze zbraně se musí zapojit jiným způsobem, například pracovní povinností.
To může znamenat podílet se na výrobě, pomoc v nemocnicích a tak podobně. To platí pro všechny, kteří jsou zdravotně způsobilí, ale nechtějí bojovat ze zákonných důvodů.
