Řekl to v neděli na sjezdu České lékařské komory (ČLK). Podle prezidenta ČLK Milana Kubka se z menší částky, která do zdravotnictví ve srovnání se Západem jde, platí přístroje a léky za stejné ceny, proto na odměny personálu zůstává méně.
Legalizace přesčasů problém neřeší, změnu potřebuje celý systém, říkají lékaři |
„Za mnohem menší peníze dostávají pacienti dostupnost a kvalitu západních zemí. Děje se to na úkor lidí, kteří ve zdravotnictví pracují,“ řekl Kubek. Výše základní mzdy je spolu se změnou zákoníku práce důvodem, proč část nemocničních lékařů od prosince podalo výpověď z dobrovolné přesčasové práce. Žádají, aby byla podle délky praxe 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy, tedy 65 tisíc až 130 tisíc korun.
Protestující lékaři chtějí změnu zákoníku práce na původní hodnotu 416 hodin přesčasů, od října byla zdvojnásobena na 832. Chtějí také umožnit 24hodinový pobyt lékaře na pracovišti, které současnému znění zákoníku práce odporují.
„Pokud budeme dodržovat zákoník práce, tak bude na českém trhu chybět pět tisíc lékařů,“ řekl v diskusi poslanec KDU-ČSL Tom Philipp. Pokud se objem přesčasů sníží na 416 hodin, tak se podle něj v současné situaci v květnu vyčerpají.
Podívejte se i na naše další živé přenosy
Sledovat na iDNES.tvAni navýšení dopad na platy mít nemusí
Meziročně by se měl objem nákladů z veřejného zdravotního pojištění zvýšit o 7,4 procenta, zhruba o 34 miliard korun. Na lůžkovou péči má jít téměř o 20 miliard víc. Válek již dříve přislíbil, že z nich bude 6,8 miliardy vyčleněno na nárůst odměňování zdravotníků. Výslovně je to uvedeno v úhradové vyhlášce, kterou ministerstvo rozdělení peněz na příští rok řeší.
Podle Kubka to ale reálné dopady na platy konkrétních lidí mít nemusí. „Nic nedonutí zřizovatele té nemocnice, aby se to skutečně do platů a mezd promítlo. Není žádná jiná cesta než závazné tarifní tabulky,“ řekl.
Platy podle tarifních tabulek mají pracovníci ve státních zařízeních, například ve fakultních nemocnicích. Dalšími zřizovateli jsou například kraje, města nebo jsou zařízení soukromá. „Ani navýšení tabulkových platů na ně nedopadne přímo,“ oponoval Válek. Později doplnil, že se nebrání diskusi o čemkoliv, záležet ale bude na rozhodnutí vlády.
Podle dřívějších vyjádření zdravotnických odborů se organizace, které vyplácejí smluvní mzdy, často jejich výší přizpůsobují. Podle informačního systému o průměrném výdělku letos v prvním pololetí průměrná mzda lékařů specialistů ve veřejných a státních nemocnicích činila 104 652 korun. Celkem 42 procent z toho tvořily příplatky, náhrady a odměny. V soukromých zařízeních byl průměrný výdělek 80 331 korun.
Podle Válka je systémovým řešení samostatný zákon o odměňování zdravotníků, který bude připravovat. „Nebudu slibovat něco, co je nereálné. Že během půl roku změníme systém, který 25 let funguje,“ řekl ministr. Podle nového viceprezidenta ČLK Jana Přády je třeba ale právě proto, že změny jsou během na dlouhou trať, začít s nimi právě teď.
Mé zvolení dává protestu lékařů větší legitimitu, míní viceprezident ČLK Přáda |
Plošný nárůst Válek odmítl
Změny podle Válka musí mít čas se projevit. „Cokoliv změníme ve zdravotnictví, nebude-li to deset nebo 15 let takto fungovat, tak se situace nezlepší,“ řekl novinářům Válek. Zlepšení vidí v novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, které ministerstvo připravuje.
Válka kromě zástupců komory kritizoval i poslanec Kamal Farhan, který je stínovým ministrem zdravotnictví tohoto hnutí. V nemocnicích pracuje 22 tisíc lékařů a 48 tisíc sester, pro každého by podle něj bylo možné přímo vyčlenit z těchto 6,8 miliardy nárůst 9 500 korun měsíčně. Pokud by se započítali i další zaměstnanci ve zdravotnictví, šlo by podle Farhana o 110 tisíc lidí a nárůst o pět tisíc korun měsíčně. Válek ale dříve plošný nárůst odmítl, chce nechat volnou ruku managementům nemocnic.
Znovu jednat s ministrem zdravotnictví budou zástupci protestujících lékařů a zdravotnických odborů ve středu. Válek novinářům řekl, že jim chce předložit několik krátkodobých řešení jejich požadavků. Jaká to budou, neupřesnil.
