"První Havlův pokyn byl, aby se otevřela Královská zahrada, protože se rozhodl, že nebude bydlet v domečku, kde žil Gustáv Husák a další komunističtí prezidenti, ale že zůstane bydlet na Rašínově nábřeží," zavzpomínal architekt Zdeněk Lukeš, který pracuje v kanceláři prezidenta od 90. let.
Slzy pro HavlaRozloučení: V pátek v poledne v Chrámu sv. Víta Ostatky: Vdova položila růže, klaní se stovky lidí Státní smutek: Zákon nařizuje zavřít kasina Majetek: Ty restituce mi byl čert dlužen, říkal Havel Svět: Na pohřeb přijede Clintonová, Kreml mlčí Mladí komunisté: Odešel největší zrádce a nepřítel Kondolence čtenářů: Dík za statečnost a svobodu |
Zpřístupnit zahrady nebyl problém, právě kvůli blízkosti prezidentské domácnosti byly po celá léta v perfektním stavu.
Pracnější to bylo s dalším Havlovým plánem - vyhnat vojáky a příslušníky StB z Jeleního příkopu, kde byly navíc jen vyšlapané stezky. Prezident si proto přizval na pomoc architekta Josefa Pleskota, který se úkolu zhostil přesně tak, jak si Havel představoval.
Havel architektuře rozuměl a rád si o ní povídal
"Společně jsme se řídili myšlenkou odstranit všechny bariéry, a to nejen ve smyslu technickém. Oba nás velmi ovlivnila víra, že nastává nová doba," řekl po smrti Havla posmutněle Pleskot.
Podle něj to byla spolupráce, na kterou se nezapomíná. "Strašně rád jsem té myšlence sloužil a je mi líto, že se to už nemůže vrátit," vysvětlil.
Havel pocházel ze stavitelské rodiny, proto se o architekturu přirozeně zajímal. Pleskot navíc chválí jeho jedinečný přístup. "Vždy si udělal čas, abychom spolu o plánech mohli mluvit."
Z jejich spolupráce tak například vzešel tunel jedinečného tvaru, který je nositelem několika evropských architektonických cen.
Ani Jižní zahrady Pražského hradu nezůstaly stranou zájmu. Některé získaly novou tvář právě díky bývalému prezidentovi a také britskému princi Charlesovi prostřednictvím jimi založené nadace.
Václav Havel se ale nezasloužil jen o otevření přírodních částí areálu Pražského hradu. Stál třeba také u přeměny bývalé tělocvičny Hradní stráže na jeden z nejpozoruhodnějších prostorů na celých Hradčanech - výstavního sálu v Císařské konírně.
Moderní oranžerie i můstek přes Chotkovu ulici
Bývalý prezident se nebál ani trochu riskovat. "Nechal vybudovat oranžerii navrženou Evou Jiřičnou v moderním stylu hi-tech," vysvětlil Lukeš s tím, že se obávali, jak takovou stavbu přijme veřejnost.
Strach ale nebyl na místě - u lidí odvážná stavba okamžitě slavila úspěch. O tom, že se Havlovi moderní architektura líbila, svědčí i jeho podpora návrhu nové budovy Národní knihovny, mezi lidmi známé jako chobotnice či blob od Jana Kaplického.
Stejných ovací jako oranžerie se dočkal i můstek přes Chotkovu ulici, který propojil Hrad s Letenskou plání. Moderní lávka vznikla z iniciativy Nadace Václava a Olgy Havlových. "Havlův velký sen byl, aby se to místo změnilo," vzpomíná její autor Bořek Šípek.
Spojení sídla prezidenta a premiéra v nedaleké Kramářově vile bylo symbolické. Koneckonců symbolika svobody je s Havlovým působením na Pražském hradě bytostně spojena.
Další Havlovy pražské stopy
Se jménem Václava Havla ale není v Praze spojen jen Pražský hrad. S životem divadelníka, disidenta a prezidenta se pojí i některá další místa v hlavním městě.
Dům na Rašínově nábřeží
DŮM NA RAŠÍNOVĚ NÁBŘEŽÍ
Havel žil na pravém břehu Vltavy na Rašínově nábřeží dlouhou dobu v čísle popisném 2000/78. Dům, který se nachází hned vedle Tančícího domu, postavil jeho otec. Tuto adresu uvedla jako kontaktní i Charta 77.
PALÁC LUCERNA
Palác Lucerna postavil dědeček exprezidenta Václav Havel. Lucerna se jeho zásluhou stala společenským a kulturním centrem evropského formátu. Kvůli paláci vedl Havel vleklý soudní spor se svou švagrovou poté, co půlku svého dědictví prodal Chemapolu.
DIVADLO ABC A DIVADLO NA ZÁBRADLÍ
V Divadle ABC začínal Havel v roce 1959 jako kulisák. V roce 1960 přešel do Divadla Na zábradlí už jako dramaturg, asistent režie a kmenový autor. Jeho hru Zahradní slavnost uvedlo divadlo 3. prosince 1963.
ŠKROUPOVO NÁMĚSTÍ
Zde se 10. prosince 1988 konala první povolená manifestace k Mezinárodnímu dni lidských práv. Havel zde přednesl projev.
Nakladatelství Melantrich na Václavském náměstí
VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ
V úterý 21. listopadu 1989 poprvé promluvil jménem Občanského fóra z balkonu nakladatelství Melantrich k Václavskému náměstí zcela zaplněnému demonstranty. Naposledy se dotkl tohoto prostranství, když veřejně vystoupil proti bourání domu na rohu náměstí a Opletalovy ulice.
ŽIŽKOVSKÁ RADNICE
Po osmileté známosti se zde 9. července 1964 oženil s Olgou Šplíchalovou. S ní žil až do roku 1996, kdy zemřela po dlouhé těžké nemoci. Oženil se zde i podruhé s herečkou Dagmar Veškrnovou.
KAVÁRNA SLAVIA
Kavárna na nároží Národní třídy a Smetanova nábřeží byla Havlovou oblíbenou. Když byla v 90. letech zavřená, lobboval za její znovuotevření. To se stalo v roce 1997. O pět let později z kavárny rozsvítil obrovské neonové srdce na bazilice sv. Jiří na Pražském hradě.
Vila v Dělostřelecké ulici
VILA V DĚLOSTŘELECKÉ ULICI
Havel si zde koupil vilu, ve které bydlel se svou druhou ženou Dagmar Havlovou poté, co opustil Pražský hrad.
PRAŽSKÁ KŘIŽOVATKA
Mezinárodní duchovní centrum Pražská křižovatka je jedním z projektů Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97. Pražská křižovatka sídlí v dávno odsvěceném kostele založeném sv. Václavem již v roce 927 v nynější Voršilské ulici.
HAVLOVA KNIHOVNA
V domě u Drahomířina sloupu má vzniknout Havlova knihovna. Dům koupil podnikatel Zdeněk Bakala a kromě knihovny v něm mají být i kanceláře nebo byt. Budou v ní materiály spojené s Havlovým životem, měla by být i dějištěm společenských akcí.
