Karel Vaš je starý pán, dožívající v jednom z domovů důchodců. Karel Vaš je ale také jeden z bývalých "proslulých" komunistických prokurátorů, který je zodpovědný za vraždu vojenského hrdiny Heliodora Píky. A do třetice - Karel Vaš je člověk, který se léta vyhýbá jakýmkoliv vyjádřením ke své minulosti.
Jednomu člověku se ale nakonec přece jen svěřil. Rozhlasovému redaktorovi Mikuláši Kroupovi, který se snaží se svým sdružením Post Bellum vytvořit velmi cenný zvukový a obrazový archív vzpomínek pamětníků na minulé století. - více zde
Vaš tvrdil, že nikomu prý úmyslně neublížil
"Oslovili jsme ho s tím, že mu dáme příležitost, aby natočil celé své vyprávění. On s tím souhlasil," popsal Kroupa iDNES.cz počáteční kontakt s Vašem. "Chceme nechat vyprávět i ty, kteří se komunistické zvůli zaprodali," vysvětluje.
Vaše navštívil osobně a mimo jiné se ho zeptal i na to, zda některých okamžiků ve svém životě lituje.
"Stručně řečeno, odpověděl mi, že v životě dělal spoustu blbostí, ovšem z nevědomosti. Vědomě prý nikomu neublížil," říká Kroupa. "Dnes už je Karel Vaš nemocný a opuštěný muž," dodává.
Naprostá většina dalších zvukových svědectví, které Kroupa a jeho spolupracovníci shromáždili, je ale jiného druhu. Jde o skutečné hrdiny, které minulý režim těžce perzekuoval.
Ze stovek nahrávek lze vybrat kupříkladu vzpomínky plukovníka ve výslužbě Luboše Hrušky, který byl v roce 1949 odsouzen na osmnáct let do vězení za pokus o emigraci, válečné veteránky Jiřiny Tvrdíkové, jež strávila tři roky v sovětském Gulagu nebo Antonína Činky, jednoho z posledních žijících pamětníků Němci vypáleného Českého Malína na ukrajinské Volyni.
Paměť národa bude mít tisíce nahrávek
Právě Kroupa stál v roce 2001 u zrodu společnosti Post Bellum, která nejdříve nahrávala vzpomínky českých a československých veteránů druhého zahraničního odboje a politických vězňů padesátých let.
Od čtvrtka je ale jasné, že kromě Post Bellum bude v České republice existovat naprosto unikátní archiv s názvem Společenství paměti národa.
Tento archiv bude obsahovat tisíce nahrávek pamětníků dvacátého století. Své síly totiž spojil právě Post Bellum, Český rozhlas, Židovské muzeum, Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd, Vojenský historický ústav, obecně prospěšná společnost Živá paměť i Muzeum v Ústí nad Labem.
Je to povinnost, míní autoři
Nápad s pamětí národa vznikl v redakci Českého rozhlasu, kromě Kroupy u něj stál další rozhlasový redaktor Adam Drda. Oni dva také už delší dobu vysílají v rozhlase dokumenty s názvem Příběhy 20. století. - více zde
"Napadlo nás, že by bylo dobré shromáždit všechny nahrávky, ať už například Židovského muzea, Živé paměti i dalších. Paměť národa bude místem, kde by se daly nahrávky shromažďovat, můžeme si tady i vyměňovat zkušenosti a zároveň se vyvarujeme toho, aby jeden pamětník nebyl zpovídaný mnohokrát," říká Kroupa a mluví o unikátnosti takového projektu. "Myslím, že jde o národní poklad, který jsme povinni vytvořit," podotýká.
A Adam Drda dodává: "Jde často o naprosto jedinečné nahrávky, které nikde jinde v takové podobě nenajdete."
