Změna času se v České republice řídí nařízením vlády. Naposledy o tom vláda rozhodla v červnu 2001 a vymezila změnu času až do roku 2006. Začátek a konec letního času je stanoven v souladu se směrnicemi Evropského parlamentu.
Ministerstvo práce a sociálních věcí upozornilo, že zkrácení pracovní doby nebude mít žádné dopady na odměňování.
Změnu času pocítili i cestující na železnici. Některé vlaky vyjely z výchozí stanice těsně před začátkem letního času a cestou tak nabraly hodinové zpoždění. Vybrané přípoje na tyto zpožděné spoje byly podle Českých drah zachovány.
Se začátkem letního času odpadá řidičům povinnost svítit při jízdě i ve dne.
Odborníci stále nemají jasno
O významu letního času se odborníci přou. Zastánci poukazují na úsporu elektřiny, když na jaře začnou lidé pracovat o hodinu dříve. Odpoledne se totiž nemusí tolik svítit. Podle odpůrců ale úspora elektřiny není tak velká.
Změna času má své zaryté odpůrce. Dlouhá léta proti ní bojuje třeba pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku.
Ve Francii vedl v polovině 90. let kampaň proti putujícím hodinovým ručičkám dokonce premiér Alain Juppé. Podpořil ho parlament, narazili však na odpor Evropské unie.
V českých zemích se k zavedení letního času poprvé přistoupilo za první světové války. V době míru se od tohoto opatření zase upustilo. Se změnou přišli až zase Němci v roce 1940.
Jejich opatření však československá vláda v roce 1949 opět zrušila. Po třech desetiletích se letní čas do Československa vrátil a trval šest měsíců. Od roku 1995 se i v Česku prodloužil v souladu s praxí zemí EU na měsíců sedm.
Kromě států Evropské unie se letní čas zavádí například ve Spojených státech nebo Mexiku.
 V noci ze soboty na neděli posuneme ve 2 hodiny ručičku o hodinu napřed. (25. března 2005) |
