Problém, na který si stěžují, spatřují senátoři ve způsobu výpočtu úhrady za lékařské úkony, který podle nich diskriminuje některé regiony.
„Nevím, proč by lékař ve zlínském kraji měl dostávat nižší úhrady,“ řekl Valenta. „To mají lidé na Valašsku a Slovácku, jejich zdraví a životy, tři a půlkrát nižší hodnotu?“ zlobí se Valenta.
Ještě v průběhu středeční schůze Senátu budou podle něj senátoři sbírat podpisy pod stížnost napříč politickým spektrem, i když už nyní podle Valenty je podpisů pod stížností dost.
„Je to zoufalý pokus, abychom upozornili na to, že takto to není správné, že má zdravotnictví sloužit lidu a ne nějaké lobby,“ řekl Vystrčil.
„Nemůžeme přehlížet výrazné problémy zdravotní péče, které jsou způsobeny nespravedlivými regulacemi v systému. Peníze ve zdravotnictví dnes bohužel nejdou za pacientem, jak by tomu mělo být,“ uvedl specialista na zdravotnické právo ze společnosti PwC Ondřej Dostál, který je současně autorem ústavní stížnosti.
Je to dohoda zdravotních pojišťoven, brání se ministerstvo
Proti ústaní stížnosti se ohradilo ministerstvo zdravotnictví. „Úhradová vyhláška pro rok 2019 vychází poprvé v historii z dohody všech zástupců zdravotních pojišťoven a poskytovatelů zdravotních služeb,“ uvedla mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.
„Senátoři tak svou ústavní stížností popírají svobodně vyjádřenou vůli zdravotních pojišťoven a zástupců všech poskytovatelů zdravotních služeb, kterou předpokládá zákon,“ uvedla Štěpanyová.
Senátory zmiňovaná nerovnost v úhradách podle ministerstva zdravotnictví v mnoha případech odráží různou náročnost péče ve specializovaných nemocnicích ve velkých městech a v menších okresních nemocnicích, což ústavní stížnost zcela opomíjí. Fakultní a velké krajské nemocnice poskytují řádově nákladnější a komplexnější péči, upozornil úřad. Ministerstvo ale také uvedlo, že pracuje na systémové změně, aby se platilo za skutečně poskytnutou péči a její kvalitu. Slibuje, že k tomu dojde od roku 2020.
