Ústavní soud změnil pravidla. Koho soud osvobodí, nesmí zůstat ve vazbě

Ústavní soud radikálně změnil pravidla, jež stanovují, kteří lidé musí týdny a měsíce trávit ve vazební cele. Lidé, které soud prvního stupně zprostí obžaloby, se nyní okamžitě dostanou na svobodu, a to bez ohledu na to, zda státní zástupce podá proti verdiktu stížnost. Až dosud v takovém případě musel i nevinný člověk čekat na rozhodnutí nadřízeného soudu.

Ilustrační snímek | foto: AP

"Důsledkem zrušení dané části trestního řádu musí být to, že obviněný bude vždy po vydání zprošťujícího rozsudku neprodleně propuštěn na svobodu," řekla soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová.

Napadená část trestního řádu říkala, že pokud podá státní zástupce odvolání proti zprošťujícímu rozsudku, má jeho stížnost proti propuštění z vazby odkladný účinek. Obžalovaný tak v řadě případů zůstával za mřížemi, přestože prvostupňový soud rozhodl, že je nevinný.

Nález navazuje na případ podnikatele Milana Zádamského, kterého Ústavní soud letos

pro a proti

Jak systém, zrušený výrokem ústavního soudu, funguje, ukazují dva případy z roku 2009. Pražský městský soud tehdy zprostil obžaloby Miroslava Svobodu, který údajně vystrčil z okna ve čtvrtém patře svou přítelkyni. Žalobkyně se proti verdiktu odvolala a zároveň podala stížnost proti Svobodově propuštění z vazby. Muž tak musel řadu měsíců čekat na verdikt odvolacího soud, který jeho nevinu potvrdil.

Druhou stranou mince je kauza Josefa Sysla, který měl brutálně ubodat funkcionáře tenisového klubu LTC Beroun. Středočeský krajský soud muže zprostil obžaloby. Státní zástupce se proti verdiktu odvolal a po jeho odvolání také Sysel zůstal ve vazbě. Odvolací senát mu pak dal za pravdu a muže odsoudil na 10 let vězení.

v únoru pustil z vazby. Zádamský strávil ve vazbě více než dva roky a hrozil mu vysoký trest za zločinné spolčení, vydírání a další trestné činy. Podle obžaloby skupina kolem Zádamského terorizovala podnikatele na západě Čech. Gang prý nutil podnikatele platit za poskytování "ochrany" a zaměstnávat dosazené vyhazovače. V případě odporu údajně "neposlušným" ničil provozovny, napadal hosty, hrozil likvidací dětí i celých rodin. (o kauze gangu Zádamských čtěte více zde)

I deset hodin navíc je příliš

Ústavní soud ale nyní poukázal na to, že omezení osobní svobody prostřednictvím vazby je závažným zásahem do základních práv. Vazba musí podle Wagnerové skončit hned po vydání zprošťujícího rozsudku soudu prvního stupně, i když ještě není pravomocný.

"Stížnost státního zástupce proti propuštění obviněného z vazby na svobodu po vydání zprošťujícího rozsudku nemá odkladný účinek," stojí ve výroku. Soudci si tak zřejmě chtěli pojistit to, aby justice nález neobcházela nebo nevykládala zákon jiným způsobem. "Protože jde o věc důležitou, jde o osobní svobodu," vysvětlila Wagnerová.

Po vyhlášení zprošťujícího rozsudku se musí obviněný dostat z vazby na svobodu v řádu několika hodin. "Ústavní soud je si vědom toho, že určitá lhůta pro výkon rozhodnutí o propuštění na svobodu je nutná," řekla Wagnerová. Zároveň ale připomněla, že Evropský soud pro lidská práva hodnotil v jednom starším případu desetihodinovou lhůtu jako "nepřiměřenou", tedy příliš dlouhou.

Nezákonné vazby platí státní kasa

Až dosud platný systém dovoloval žalobcům "jistit" se proti případům, kdy schopný advokát dostal u obvodních nebo okresních soudů na svobodu i nebezpečné zločince. Na druhou stranu byl ale často důvodem pro pozdější žaloby na stát, pokud nevinu obžalovaného potvrdil i odvolací soud.

Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová nedávno nařídila prověřit všechny žádosti o odškodnění a pokud bude nárok oprávněný, měli by žadatelé dostat za každý den tisíc až dva tisíce korun.

"Až dosud se odškodnění vyplácelo velice sporadicky. Navíc nebyla stanovena žádná pravidla," řekla iDNES.cz mluvčí ministerstva Jitka Zinke. Ministerstvo v současné době řeší zhruba 40 až 50 žádostí týkajících se nezákonné vazby. (o nové praxi zavedené Kovářovou můžete číst zde)