„Nechci předjímat rozhodnutí, ale těší mne, že se věci dělají pořádně, byť to může leckoho bolet,“ podotýká Gabal. Vývoj kauzy kolem Fremra považuje za důkaz správného fungování, schopnosti korekce a dobrou zpětnou vazbu pro všechny zúčastněné.
Fremrovu minulost nyní zkoumá Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Podle něj ze seznamu rehabilitačních spisů Obvodního soudu pro Prahu 4 vyplynulo, že Fremr mezi lety 1983 až 1985 odsoudil za emigraci ve 124 případech 172 lidí.
Historici zkoumají Fremrův rozsudek kauzy Olšanské hřbitovy. Důkazy manipulovala StB |
„Pět osob bylo odsouzeno v přítomnosti k nepodmíněným trestům, třem z nich byl později odvolacím soudem změněn trest na podmíněný. O výsledky bádání požádala ÚSTR i Kancelář prezidenta republiky Petra Pavla,“ uvedl ÚSTR ve čtvrtek.
Kauza Olšanské hřbitovyFremr v roce 1988 odsoudil trojici mladíků za poškození hrobu sovětských vojáků. Obžaloba je také vinila z více než stovky trestných činů, včetně záškodnictví. Za vůdce označili tehdy devatenáctiletého Alexandra Ereta, který byl Fremrem odsouzen na 6,5 roku vězení. Podle Ereta na hřbitově vůbec nebyl a přiznání bylo vynucené. Fremr před Senátem řekl, že o zapojení StB do kauzy nevěděl. Uznal ale, že řada důkazu byla pořízena protiprávně a soudci je správně neměli v líčení použít. |
Podle Gabala je v celé kauze problém v tom, že se Fremr ke svému souzení za totality nepřiznal při debatě před Senátem. Při ní hovořil především o kauze Olšanské hřbitovy. To podle Gabala způsobilo, že někteří senátoři nabyli pocitu, že ve svých odpovědích při schvalování v senátu svou minulost spíše skrýval a nevysvětlil.
„Jádro problému není ve Fremrově minulém, ale v současném konání. To je samozřejmě velice vážná aktuální námitka proti jeho způsobilosti ústavního soudce. Soudce Fremr má nepochybně odborný kredit za své působení po roce 1990, ale patrně nedokázal otevřeně a pravdivě přiznat a posoudit své působení v 80. letech, jako tehdejší kandidát a člen KSČ, reflektovat je a otevřeně a odpovědně se k nim přihlásit v roce 2023,“ podotkl Gabal.
Na dotaz, proč je u Fremra členství v KSČ takový problém, zatímco Petr Pavel se i přes to, že byl součástí strany od roku 1985, stal prezidentem, Gabal poznamenal, že se hlava státu ke svému členství otevřeně přihlásila a vysvětlila rozsah i motivy.
„Proto dostal mandát občanů a voličů. Soudce Fremr diskutované rozsudky, pokud vím, veřejně neoznámil, ani nedal do písemných podkladů. Jeho působení zjišťovali novináři. Byl to tedy výsledek nezávislého bádání, nikoli vlastní reflexe Fremra. V tom je podstatný rozdíl,“ přiblížil Gabal.
Česká společnost si dopady totality nese
Podle Gabala se ale česká společnost s komunismem vyrovnává úspěšně. Hlavně proto, že Česko je součástí Evropské unie, Severoatlantické aliance a vymanila se z napojení na Rusko a Čínu a dohání i technologickou či vzdělávací zaostalost.
Gabal podotkl, že s problémem soudců, kteří za totality soudili případy s politickým pozadím, se potýkaly všechny země, které přecházely na demokracii, jako třeba Španělsko či Portugalsko, a zachovaly právní kontinuitu. Tedy i přestože z Československa se staly dva samostatné demokratické státy, v České republice stále platil stejný právní řád a zákony.
Fremr zvažuje, že se vzdá kandidatury na ústavního soudce. Brání se obviněním |
Nahradit nejzkušenější soudce, kteří rozhodovali v minulých režimech, v současné době není možné. „Je to dilema mezi profesní a právní zkušeností na jedné straně a morálním zatížením v důsledku působení v totalitních právních poměrech, které vykonávaly zákony potlačující lidská a občanská práva občanů své země. Ale jednalo se o trestně právní akty podle nedemokratických zákonů, nikoli o svévolné politické akty,“ podotkl sociolog.
Česká společnost si podle něj dopady komunismu ponese do té doby, než se nevyprofilují nové generace právníků, kteří si získají respekt v justici.
Dodal také, že členství v KSČ bylo velmi rozšířené a přítomnost bývalých komunistů v politické sféře je stále patrná. Mimo Pavla zmínil třeba předsedu ANO Andreje Babiše, který do strany vstoupil v roce 1980, či odcházejícího předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského. Ten byl členem KSČ v letech 1966 až 1969.
Sociolog ale zároveň poukázal na to, že následovník KSČ, tedy Komunistická strana Česka a Moravy, se od převratu nikdy k moci nevrátila a při loňských volbách vypadla i z Parlamentu.
„Současné volební preference nedávají KSČM jakoukoli šanci na návrat. Konec komunistické strany je definitivní. Stopa komunistické minulosti je v české historii hluboká a silná, proto je patrná i dnes. Komunismus jako institucionalizovaný systém však je nenávratně za námi a překonaný,“ poznamenal Gabal.
7. srpna 2023 |
