Ministerstvo financí chybovalo, rozhodl Ústavní soud.  Ilustrační foto

Ministerstvo financí chybovalo, rozhodl Ústavní soud. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

ÚS: Ministerstvo musí zlepšit rozhodování o náhradách za znárodnění

Ministerstvo financí musí řádně rozhodovat o návrzích dědiců na poskytnutí náhrad za majetek zabavený po druhé světové válce. Rozhodl o tom dnes Ústavní soud, který se zabýval stížností rodiny Porkertových. Ta požaduje náhradu za znárodnění továrny ve Skuhrově nad Bělou na Rychnovsku.

Podle Ústavního soudu ministerstvo nepostupovalo v případě znárodnění firmy na výrobu litinových kuchyňských mlýnků J. Porkert přesně podle prezidentského dekretu o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků.

Soudci tak dnes zrušili starší rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) a vrátili mu případ k novému projednání. Verdikt nijak nenaznačuje, jak má ministerstvo v podobných případech rozhodovat.

Podstatné je, že nesmí návrhy bez projednání odkládat. "Předmětem zkoumání Ústavního soudu byla jen otázka, zda byl vedlejší účastník povinen rozhodnout, nikoli již však otázka, jak měl rozhodnout," uvedla soudkyně Ivana Janů.

Ministerstvo financí zatím nemá podle mluvčího Ondřeje Jakoba písemné vyhotovení rozsudku, nemůže jej proto nijak komentovat. "Nicméně již od listopadu 2007 rozhoduje ministerstvo financí u nově doručených žádostí o náhradu podle původních znárodňovacích předpisů ve správním řízení. Je nutno však zdůraznit, že rozsudek se týká pouze procesní stránky, nikoliv samotné náhrady," sdělil Jakob.

Rodina žádala náhradu za zničený majetek
Porkertovi po roce 1990 dostali skuhrovské tovární budovy v restituci zpět, ale kdysi světově proslulá výroba však byla ve zbědovaném stavu, stejně jako stavby v areálu.

V roce 2003 požádali ministerstvo financí, aby zahájilo řízení o náhradě. Dekret Edvarda Beneše totiž s náhradami za znárodněný majetek počítal. Jejich poskytování mělo být později upraveno nařízením vlády, které však nikdy nebylo vydáno. Ministerstvo financí na žádost nijak nereagovalo.

Porkertovi se obrátili k pražskému městskému soudu se žalobou proti nečinnosti ministerstva. Domnívali se, že úředníci měli vynést nějaké rozhodnutí, ať už by bylo jakékoliv. Soud žalobu odmítl s vysvětlením, že na základě dekretu již stejně nikoho odškodnit nelze. Kasační stížnost Porkertových potom zamítl i NSS.

"Pokud uvedený dekret prezidenta republiky podle své dikce zakotvuje právo na náhradu, vzniká účastníkům procesní právo, aby o jejich žádosti bylo procesně rozhodnuto. Toto procesní řešení však nic nevypovídá o konečném řešení hmotně právním," shrnula dnešní nález ÚS Janů.

Porkertovi uspěli už s druhou stížností
Rozšířený senát NSS nedávno v jiné kauze rodiny Porkertových, která se týkala továrny Foma, svůj postoj k problematice přehodnotil a nařídil ministerstvu, aby se návrhy dědiců zabývalo a neodmítalo je bez projednání.

Nyní s největší pravděpodobností bude postupovat stejně i v případě skuhrovské litinové slévárny.

Rodinný podnik J. Porkert loni zkrachoval a je v konkurzu. Obchody šly v posledních letech špatně, a to především kvůli silné koruně a levnější konkurenci čínských mlýnků. Nyní se rozhoduje, zda výroba zůstane zachována.

Prezidentský dekret číslo 100 o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků je jedním ze souboru norem nazývaných často souhrnně Benešovy dekrety. Byly náhradním řešením v době, kdy neexistoval parlament a měly váhu zákona. Mediálně nejznámější jsou patrně dekrety upravující poválečný odsun Němců a Maďarů. Normy však řešily i řadu jiných otázek. Poslední má číslo 140 a pojednává o zřízení Vysoké školy politické a sociální v Praze.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video