Prováděcí zákon je přitom nutnou podmínkou spuštění přímé volby hlavy státu. Minulý týden poslanci a senátoři pouze schválili ústavní změnu, která ji umožní. Na zákon, jež detailně upraví podmínky přímé volby, se ale teprve čeká.
Jeho návrh už leží na vnitru, opozice k němu má ale řadu připomínek. Ve hře je například finanční strop na prezidentskou kampaň či způsob, jakým se budou sbírat podpisy nutné k nominaci uchazečů, které nenavrhují parlamentní strany.
Přípravná fáze kampaně tak začíná ve značné nejistotě. Uchazeči, kteří ve své nominaci spoléhaji právě na podpisy, tak raději prozatím vyčkávají. Bojí se, že když je začnou sbírat už nyní, poslanci změní podmínky a budou muset začít znovu.
Zemanovci proto petici vypíší až před prázdninami. "Když poslanci přidají na arších nějakou další kolonku, museli bychom třeba deset tisíc podpisů hodit do stoupy a začít znova," vysvětlil místopředseda Zemanovců Josef Baxa.
Přímou volbu prezidenta schválili před týdnem senátoři třípětinovou většinou. Pro bylo 49 senátorů, proti 22. Podle vládního návrhu budou lidé prezidenta volit podobně jako senátory. Tedy ve dvou kolech; do druhého postoupí dva nejúspěšnější kandidáti. Navrhnout kandidáta bude moci 20 poslanců, 10 senátorů nebo 50 tisíc občanů v petici.
Někteří poslanci ale namítají, že přímá volba prezidenta nejde dohromady s naší ústavou. Schválení přímé volby kritizoval také předseda Ústavního soudu. Podle něj neřeší problematické kompetence hlavy státu (rozhovor s Rychetských čtěte zde).
Návrh omezuje některé dosavadní pravomoci prezidenta. K zastavení zatím nevyřízené trestní kauzy bude potřebovat kontrasignaci od premiéra nebo jím pověřeného člena vlády. Novela také rozšiřuje výčet důvodů pro odvolání prezidenta. Imunitu bude mít přímo volený prezident jen po své funkční období.
