Setkání trolejbusových generací v Opavě.

Setkání trolejbusových generací v Opavě. | foto: Magistrát města Opavy

Trolejbusy se vracejí do módy, městům se hodí při boji s emisemi

  • 36
Dopravní podniky postupně nahrazují klasické autobusy vozy s alternativními zdroji paliva. Redakce iDNES.cz oslovila ty v krajských městech, aby zjistila jaké motory preferují, aby snížily množství výfukových plynů ve městech a ulehčily tak obyvatelům od znečištění. Většina dopravců do budoucna počítá s elektrickými motory, populární je také pohon na plyn (CNG).

Ještě před několika ledy platily trolejbusy v systémech městské hromadné dopravy spíš za odstrkovanou popelku. Jejich popularita byla v minulosti závislá hlavně na cenách ropy podle celkem jednoduché rovnice. Rostla cena nafty – trolejbusům se dařilo, cena nafty klesala – rušily se trolejbusové tratě. Jenže teď dopravní podniky hlásí, že se trolejbusy znovu vracejí do módy.

„Naše společnost upřednostňuje při snižování emisí nasazování trolejbusů a nahrazování určitých autobusových linek nebo jejich částí linkami bateriových, tedy parciálních trolejbusů, které zajišťují dopravu zcela bez plynných emisí a s výrazně nižší hladinou hlučnosti, a to i bez investice do výstavby trolejového vedení,“ popisuje Vojtěch Cekota, tiskový mluvčí Dopravní společnosti Zlín – Otrokovice. Podobně se k obnovování vozového parku staví i v dalších městech.

Trolejbusy bez trolejí

Právě takzvané parciální trolejbusy jsou technologií, kterou města zavádějí stále častěji. Pokud vozy jezdí v místech, kde je vybudována trolejová trať, chovají se jako běžné trolejbusy. Mají ale obrovskou výhodu a tou je baterie. Díky ní není provoz parciálního trolejbusu závislý pouze na trolejích a může vyjet i do míst, kde trolejové vedení chybí. Města tak mohou využívat výhod elektromotorů a nemusejí při tom budovat elektrickou trať v každé ulici. V praxi tak mohou nahradit část autobusů právě trolejbusy.

Pod dvou letech testování pořizuje zlínský dopravní podnik sedm nových strojů. Přesvědčily jej i nízké náklady na provoz.

„Přímé náklady na spotřebovanou energii při bateriovém provozu obou trolejbusů v našem sledování vyšly zhruba poloviční proti nákladům na provoz stejně velkých autobusů s dieselovým motorem,“ uzavírá Cekota.

V Plzni mají s trolejbusy dlouholetou zkušenost. První trať byla ve městě spuštěna v roce 1941 a trolejové vedení se postupně stalo páteří místní MHD.

„Co do podílu čistě elektrických trakcí je náš dopravní podnik dlouhodobě na špici, 65 procent dopravního výkonu totiž zajišťujeme tímto způsobem. To je největší podíl mezi všemi dopravními podniky v Česku,“ popisuje mluvčí Plzeňských městských dopravních podniků René Vávro. Celkově ve městě každý rok najezdí elektrické motory téměř deset milionů kilometrů. Z 93 trolejbusů vlastní Plzeň 25 vozů, které dokážou jezdit i na baterie.

A přidávají se i další města. Nové vozy s elektrickými motory pořídila například Jihlava, Ostrava a Pardubice. Praha od roku 2017 testuje trolejbusy s bateriemi - 45 let poté, co poslední generace trolejbusů v hlavním městě zanikla. Hradec Králové má ve svém vozovém parku kromě trolejbusů také 25 elektrobusů. První elektrobus opatrně zkouší také Olomouc.

Praha zatím jen testuje

Brno a Ostrava mají ve svém vozovém parku také elektrické vozy, nejvíce důvěry ale v minulosti vložily do pořizování vozů na CNG, kterých každý z nich provozuje víc jak sto.

Vrátit zpátky k naftě se zatím nechystají. „Dopravní podnik Ostrava plánuje a realizuje obnovu vozového parku dnes již výhradně prostřednictvím vozidel s alternativními palivy,“ říká mluvčí podniku Karolína Rycková. Dodává, že se v současné době město chystá také na testování vodíku. Inovacím se nebrání ani Brno. V loňském roce brněnský dopravní podnik vyzkoušel jako první v Česku autobus poháněný biometanem vzniklým z odpadních vod.

Naopak Praha za dalšími velkými městy zaostává. Zatímco v jiných metropolích jsou nástupci autobusů na alternativní zdroj paliva běžnou součástí vozového parku, hlavní město je stále ještě spíše ve fázi testování.

26. března 2019

„Na rozdíl od menších měst a regionů má Praha s ohledem na vyšší HDP jen velmi omezený přístup k případným dotačním titulům,“ vysvětlila za dopravní podnik Hana Pohanová. Regionální dopravci se při tom shodují, že dotační podpora je pro zavádění alternativních pohonů klíčová.

Dotace za šest miliard

Dopravci čerpají dotace z  programu IROP, který zajišťuj Ministerstvo pro místní rozvoj. „Podpora nákupu nízkoemisních a bezemisních vozidel je nejvýznamnější aktivitou specifického cíle IROP: Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy,“ uvádí mluvčí resortu Vilém Frček. Dodává, že jde zhruba o polovinu dotačních peněz. 

Dotace zatím podpořila 68 projektů a putovalo na ně 5,9 miliardy korun. Celkově bylo zatím nakoupeno 699 vozidel. Stále ještě vedou autobusy, respektive jejich ekologičtější varianta na CNG. Těch bylo pořízeno celkem 417. Druhou nejsilnější položkou se ale staly právě trolejbusy, kterých města pořídila 152. Dotační podpora šla dále na elektrobusy a tramvaje.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video