"Neviděl jsem žádné dokumenty, které by to prokazovaly, ale vyloučit to nelze. Řekl bych dokonce, že je to spíše pravděpodobné," řekl bývalý šéf novodobé české rozvědky Oldřich Černý, který tuto tajnou službu vedl do roku 1998.
Londýnská pobočka Živnostenské banky byla jedinou zahraniční bankou někdejšího Československa. (Živnostenská banka byla založena už v roce 1868 a v Rakousku-Uhersku byla první bankou s výhradně českým kapitálem.)
Přestože v Londýně pracovali převážně britští úředníci, ve vedení pobočky se střídali zaměstnanci Státní banky československé (SBČS).
Luxusní vila plná špionů
Bývalý šéf špionů Černý si myslí, že o konkrétních operacích tajných služeb v londýnské pobočce nemuselo její vedení ani vědět.
MF DNES ve čtvrtek získala svědectví jednoho pamětníka, bývalého zaměstnance státní banky Milana Reha, který byl v londýnské pobočce Živnostenské banky na krátké stáži v roce 1968, než byl z politických důvodů odvolán.
Reh říká, že první, co mu tehdejší ředitel londýnské pobočky František Fišer navrhl, bylo, aby se ubytoval v luxusní vile, v níž žili špioni.
"Byl to vlastně takový dvojdomek. V jedné části domu žil český vojenský přidělenec, tedy špion, a v té druhé, na jejíž střeše vlál sovětský prapor, byl špion ze sovětské KGB. Když jsem to odmítl s tím, že by mě chtěla KGB určitě naverbovat ke spolupráci, tehdejší ředitel Fišer mi řekl, že jsem blbej, že by se o mě postarali a že bych se měl dobře," vzpomíná Reh, jenž byl ve Státní bance československé do roku 1985.
Po listopadu 1989 působil v týmu poradců bývalého ministra ODS a posledního federálního premiéra Jana Stráského. Dnes už je Reh v důchodu.
Scházeli se v bance
Reh říká, že o působení Tošovského v Londýně nemá žádné informace, ale tvrdí, že člověk, který byl ve vedení londýnské pobočky Živnostenské banky těsně před Tošovským, s KGB spolupracoval.
"Ten člověk tam byl tehdy dokonce ředitelem pobočky. Znali jsme se. A když jsme se v roce 1988 setkali, přiznal se mi, že musel sloužit KGB. Byl z toho velmi zničený," řekl Reh.
Tošovský odešel do Londýna v roce 1989 z vysoké pozice – byl poradcem tehdejšího předsedy Státní banky československé Jana Stejskala. Podle archivních materiálů Státní bezpečnosti, které až nyní, 17 let po pádu komunismu, získala MF DNES, spolupracoval Tošovský s StB v letech 1986 až 1988.
Jeho řídícím důstojníkem byl podplukovník Sojka ze 17. odboru komunistické rozvědky.
Spojka
Tošovský pro rozvědku analyzoval některé důvěrné materiály, vyhodnocoval pro ni schůzky s některými cizími finančníky, ale občas tajnou službu i úkoloval v tom, co by on nebo vedení banky potřebovali ke své práci. (Špioni rozvědky pak informace získávali na území západní Evropy.)
Tošovský v roce 1986 vystřídal na pozici tajného analytika a "spojky" mezi StB a SBČS jakéhosi "ing. Nálevku", který tehdy odcházel do důchodu. Milan Reh si na Nálevku i podplukovníka Sojku vzpomíná.
"Sojka a Nálevka se scházeli přímo v bance. Pamatuji si, že se Sojka, vždycky když odcházel z konspirativní schůzky s Nálevkou, zastavil u nás v odboru devizových příslibů a chtěl si dát panáka tvrdého alkoholu. Sojka tehdy říkal: Ten Nálevka, takový pěkný jméno má, ale na schůzkách mi nabídne nanejvýš kafe. Tak jdu na panáka k vám," říká Reh.
"Tóšu" tlačili komunisti
Tošovského si po listopadové revoluci přímo z londýnské pobočky Živnostenské banky povolal do Prahy na post předsedy SBČS tehdejší ministr financí Václav Klaus.
Podle Reha to však byl výsledek dohody mezi komunisty a Občanským fórem s tím, že Tošovského si do funkce protlačili právě komunisté. V roce 1989 byl předsedou SBČS Svatopluk Potáč, bývalý předseda Státní plánovací komise a člen ÚV KSČ.
"Pamatuji si to přesně: bylo to 6. prosince 1989, pár dnů po sametové revoluci, a Potáč už tehdy přímo přede mnou říkal, že je dohodnuto, že novým předsedou státní banky bude Tóša (Tošovský). Když jsem se ho ptal, jak to ví, odpověděl, že to je domluvené s Mariánem Čalfou (pozdější premiér a tehdejší člen ÚV KSČ – pozn. red.), který se na tom dohodl s Václavem Havlem," říká Reh.
Tošovský se podle Reha nikdy nezbavil svých komunistických přátel ani své minulosti.
"Josef Tošovský měl být soudný a vzhledem ke svým stykům s StB neměl vůbec vstupovat po listopadu 1989 do tak vysokých pozic guvernéra centrální banky a pak i na post premiéra. Když se dnes dozvídám, co o něm bylo v archivech StB, považuji to za ostudné," řekl poslanec ODS František Laudát.
Tošovský ve čtvrtek už potřetí odmítl poskytnout MF DNES rozhovor.
