Lidé čekají ve frontě na náměstí Míru v Praze před odběrovým stanem pro testování kolektivní imunity vůči koronaviru. (23. dubna 2020) | foto: Michal Šula, MAFRA

Promořenost zjišťuje také Akademie věd. Samovýběr podle sociologů nestačí

  • 157
Sociologický ústav Akademie věd se zapojil do reprezentativní studie promořenosti populace na protilátky proti onemocnění covid-19. Výzkum pokryje nejrůznější skupiny obyvatel, což může pomoct zjistit, jaké skupiny virus zasáhl. Samovýběr, který začal minulý týden v Praze, Brně a na Olomoucku, by podle sociologů nebyl dostatečný.

Vedle výzkumů v Praze, Brně, Olomouci či Litovli, které odstartovaly minulý týden, se výzkum Akademie věd zaměří na míru promořenosti v různých místech republiky. 

Od jiných součástí studie se výzkum odlišuje tím, že lidé chodí na test na protilátky na základě telefonického oslovení. Vybráni budou lidé, kteří se zúčastnili výzkumu Proměny české společnosti. Síť domácností vznikla v roce 2015 a pokrývá celé Česko. Akademie věd osloví dva tisíce respondentů. 

„Výzkum pokrývá nejrůznější skupiny obyvatel, protože za pět let dotazování navíc poskytuje velké množství informací o respondentech,“ řekla vedoucí výzkumu Dana Hamplová ze Sociologického ústavu Akademie věd. „To může velkou měrou dále pomoci ve zjišťování, jak a které skupiny byly zasaženy virem SARS-CoV-2,“ dodala.

Koronavirus v Česku

Jihočeská filharmonie v pondělí natáčela Baladu pro banditu na zřícenině hradu...
Promítání filmu v rámci festivalu Art Parking bv prostorech Nákladového nádraží...
Otevření fitness centra v Brně a první vedená hodina v rouškách. (27. dubna...

Výzkum, který provede Akademie věd, není založen na samovýběru, tedy na tom, že se do centra města postavil stan, do kterého přišli dobrovolní zájemci o testování. Takový výzkum by podle sociologů nemusel stačit. 

Samovýběr by nemusel stačit

„Nejlepším způsobem, jak vytvořit reprezentativní vzorek populace, je náhodný výběr. A principem náhodného výběru je, že všichni členové populace mají stejnou možnost být vybráni realizátorem výzkumu, nikoliv na základě dobrovolnosti. Současné testování promořenosti populace založené na dobrovolnosti by tak mohlo být zkresleno v několika směrech,“ vysvětlil pro iDNES.cz sociolog brněnské Masarykovy univerzity Martin Lakomý. 

Na testy v Brně stála fronta jak na banány, na počátku byl chaos a půtky

Podle něj mohou jít na testování častěji lidé, kteří mají podezření na vlastní nákazu a tímto způsobem se mohou poměrně snadno dostat k testu, na což upozorňují i zahraniční vědci. Pokud testování probíhá například v centru Brna, mnohem častěji se testovat nechají Brňané, přestože má jít o testování celého Jihomoravského kraje. Testovat se také častěji nechají ti, kteří jsou častěji na cestách a nebojí se na test čekat v dlouhé frontě, takže mohou být více vystaveni viru. 

„Všechny tyto důvody vedou k domněnce, že počet zjištěných pozitivních nálezů může být vyšší než v populaci. K tomu bychom ještě měli dodat, že testování probíhá jen v několika regionech s vyšší četností nákazy, takže nezjistíme nic o promořenosti celé české populace. Proto je důležitá studie Sociologické ústavu Akademie věd, která pracuje s opravdu náhodně vybraným vzorkem zahrnujícím všechny regiony,“ řekl sociolog Lakomý. 

Lidé, kteří se ve stanech nechali testovat, mohou podle sociologů častěji doporučovat studii svému okolí, které mohlo být rovněž vystaveno viru. Výsledkem je vytváření shluků pozitivních případů v datech. V takto rozsáhlé studii je podle sociologů výhodné mít součást, jejíž účastníci byli vybráni náhodně. Tu lze následně porovnat s výsledky sběru opřeného o dobrovolníky.

V Praze se lidé prokáží heslem

Akademie věd osloví v rámci výzkumu respondenty, které nasměruje na nejbližší možná odběrová místa. V Praze je k tomu vyhrazeno speciální odběrové místo nepřístupné veřejnosti a na odběrových místech mimo Prahu se respondenti prokazují heslem, aby se odlišili od dobrovolníků.

Průzkum o koronaviru

Jak zvládáte omezení spojená s koronavirem právě vy, vaše rodina a děti? Zapojte se do velkého průzkumu portálu iDNES.cz.

„Na odběrovém místě bude respondentovi odebrána kapka krve z prstu a detekuje se přítomnost protilátek proti viru SARS-CoV-2. Test neslouží k detekování časné infekce, jelikož protilátky se objeví patrně po dvou týdnech od ní. Výsledek testu je znám do 20 minut,“ vysvětlili sociologové v tiskové zprávě. 

V případě pozitivního nálezu následuje test na akutní infekci, který se provádí stěrem z horních cest dýchacích. Pokud je tento test negativní, znamená to, že se respondent s nejvyšší pravděpodobností s virem SARS-CoV-2 setkal, ale již není nakažlivý a má vytvořené protilátky. Akutní fáze infekce vyžaduje domácí izolaci.

Kromě testu na protilátky výzkum zahrnuje také telefonický dotazník, jehož prostřednictvím se zjišťují informace o chování respondenta během pandemie, jako je například kontakt s blízkými, preventivní opatření, spánkový režim a postoje k vládním opatřením proti šíření viru. Data z testování na protilátky budou propojena s daty z dotazníku po anonymizaci. Tímto způsobem můžeme například zjistit to, jakým způsobem přistupují k viru již imunní lidé.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video