Společnost Kalibro pro čtenáře iDNES.cz vybrala ukázkový test z matematiky, ve kterém mohou porovnat svoje znalosti s vědomostmi školáků 5. tříd.
„Tím, co děti skutečně ovládají, se systematicky zabýváme od první poloviny devadesátých let, a naše poznatky nijak nepotvrzují obecně sdílené názory, že dnešní děti nic neumí, že dříve (před deseti, dvaceti lety, před rokem 1989) se toho naučily mnohem víc,“ říká David Souček ze společnosti Kalibro.
Ačkoliv se sice mírně mění struktura úloh, ve kterých jsou děti více či méně úspěšné, na úrovni základního školství podle Součka k zásadnímu zhoršení znalostí a dovedností nedochází.
„Speciálně u matematiky navíc řadě dětí pomáhají nové výukové postupy, jako je třeba matematika podle profesora Hejného (alternativní metoda, která je založena na samostatném objevování matematických zákonitostí žáky, pozn. red.), která v praxi velmi zdařile naplňuje principy takzvané konstruktivistické výuky, kde děti matematiku z velké části samy objevují a tvoří,“ uvedl Souček.
„Zajímavé je, že konstruktivistická metoda použitá ve výuce matematiky podle různých indicií nejspíš pomáhá dětem i ve výuce jiných předmětů, zejména v češtině a patrně i v cizích jazycích. Zatím pro to nemáme - vzhledem k poměrně krátké historii nasazení Hejného matematiky - dostatek dat, ale to by se mělo během několika příštích let změnit,“ dodal.
„Cílem testů je poskytnout zpětnou vazbu,“ reaguje David Souček na nejčastější otázky z diskusí pod testyNepřipadají vám některé úlohy v testech moc těžké?
Srovnávací testy tohoto typu jsou určeny pro celou populaci a ročně je absolvují řádově desetitisíce žáků z celé České republiky. Musí být proto nakalibrovány tak, aby současně rozlišovaly i mezi těmi nejschopnějšími žáky i těmi nejméně zdatnými. V průměru tak žáci dosahují úspěšnosti kolem 50 - 60 % a obvykle jen několik stovek z nich má test zcela bez chyby. Pokud je tedy vaše dítě jedničkář a v testu uspělo třeba jen na 80 %, není to jeho selhání ani žádná tragédie. Test je prostě náročnější než běžná školní písemka. Jaký je hlavní smysl tohoto typu testování?
Hlavním cílem testů Kalibro je poskytnout žákům, učitelům a rodičům co nejkvalitnější zpětnou vazbu. Což je zcela jiný cíl, než jaký mají například testy u přijímaček nebo testy, které jsou součástí státní maturity. Ty mají za cíl především děti nějak roztřídit (prošel/neprošel). Dělení na prošel/neprošel u testů Kalibro není stanoveno. Chyby v testu jsou podle nás pozitivní impuls - k přemýšlení, ke zlepšení, k diskusi s ostatními. Ne něco, za co by se žák či dospělý měl stydět. Odpovídá tomu konstrukce úloh, způsob jejich ohodnocení i zpracování výsledků, které se podrobně zabývá i chybami, kterých se žák dopustil, a jejich příčinami. Proč řešení úloh vyžaduje i další dovednosti?
Z odborného pohledu se testy Kalibro zaměřují na vyšší patra vzdělávacího okruhu tzv. Bloomovy taxonomie, ověřují tedy komplexní dovednosti, nejen znalosti či dokonce vybavení si nějakého pojmu. Proto například i v angličtině vyžaduje správná odpověď kromě znalosti jazyka i logické uvažování, v matematice musí žák prokázat nejen schopnost použít nějaký postup či vzorec, ale rozpoznat situaci z reálného života, na kterou tento postup „pasuje“ a podobně. Tento typ testových úloh je sice náročnější na vývoj a zpracování, ale jejich přínos pro žáka, jeho učitele a rodiče je ve výsledku mnohem hodnotnější, než je tomu u klasických testů. |
