Systém živé simulace je podobný oblíbené hře Laser Tag. Hráči bojují s napodobeninami zbraní osazených laserem, který hlásí zásah soupeřova těla. Armádní systém je mnohem sofistikovanější: vojáci při simulaci střílí slepými náboji, laserové zářiče mohou připevnit i na kulomety a minomety.
Česká armáda má takový systém už několik let. V roce 2009 jí ho dodala švédská společnost Saab. Ten však již nevyhovuje současným požadavkům Severoatlantické aliance.
Ministerstvo mělo na výběr víceméně ze dvou variant. První bylo zadání zakázky znovu společnosti Saab. Druhou variantu nabízel státní podnik LOM Praha (respektive jeho dceřiná firma VR Group) spolu s německou firmou Rheinmetall. Vláda, která si podporu domácího zbrojního průmyslu vytyčila za jednu z priorit, však zakázku přidělila „z ruky“ Saabu.
Vynechaný průzkum
Ne všichni na ministerstvu přidělení zakázky Saabu podporovali. Letos v dubnu náměstek ekonomické sekce ministerstva obrany Pavel Beran upozornil dalšího náměstka tehdejší ministryně Karly Šlechtové Daniela Koštovala na možné problémy.
„Nenamítám nic proti potřebě armády a vojenské policie pořídit systém živé simulace, mám však zásadní připomínku k takto arbitrárnímu výběru dodavatele,“ uvedl v dopise, který má redakce k dispozici.
Beran upozornil na marketingový průzkum z roku 2017, který měl za úkol zmapovat trh v oblasti živých simulací. „S výsledky průzkumu, které jste (myšleno Koštoval – pozn. red.) podepsal v srpnu 2017, jste byl seznámen nejen vy jakožto zadavatel, ale také náčelník generálního štábu jako uživatel pořizované techniky. V materiálu do kolegia (to nákup techniky schvaluje – pozn. red.) však chybí jakýkoli byť jen útržek informace, že systém dodávaný společností Saab není na trhu jediný,“ vyčítá Beran kolegovi.
Na zmíněný marketingový průzkum se odvolává i ministerstvo obrany v reakci na kritiku nákupu. Tvrdí, že z jeho výsledků vyplývá, že nákup systému od Saabu bude výhodnější.
„Je bez jakýchkoli rozporů, že by zadání veřejné zakázky takového rozsahu bez předchozí soutěže stávajícímu dodavateli zcela jistě vedlo k posílení jednostranné závislosti ministerstva obrany na dodávkách a službách společnosti Saab,“ píše Beran a dodává, že zakázku by mohl zrušit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Požaduje proto vypsání tendru.
„Zabraňme tomu otevřením tendru tržní soutěži, dokud je čas a náklady změny systému nejsou prohibitivně vysoké. Trvám na tom, že neexistuje pouze jediný možný dodavatel, a požaduji, aby mezi potenciálními dodavateli proběhla soutěž,“ uzavřel Beran.
Podle bývalé ministryně obrany Karly Šlechtové šlo jen o neshodu mezi dvěma ministerskými náměstky, která se do podpisu tendru vyjasnila.
„Nechala jsem prověřit nesoulad mezi dvěma náměstky, aby si vyjasnili postoje,“ řekla k tomu Šlechtová deníku Právo.
Ministerstvo: Počítáme s vámi
Společnost LOM Praha, která je dceřinou firmou ministerstva obrany, měla o kontrakt velký zájem. Už loni v lednu kvůli zakázce napsal ředitel LOM Roman Planička tehdejšímu ministrovi Martinu Stropnickému a náčelníku generálního štábu Josefu Bečvářovi dopis. Upozorňuje v něm na výhody systému Legatus firmy LOM a nabízí možnost otestovat ho odborníky ministerstva a armády na základně v německém Letzlingenu.
V březnu loňského roku ministerstvo Planičkovi odpovědělo. „S pověřením ministra obrany vás informuji o tom, že v této souvislosti očekávám aktivní přístup všech potenciálních uchazečů,“ uvedl náměstek Tomáš Kuchta a dodal, že LOM bude mezi společnostmi, jež ministerstvo v souvislosti se zakázkou osloví. Nestalo se. Letos v červnu ministryně Šlechtová rozhodla o tom, že obrana zakázku nevypíše a přidělí ji Švédům.
