Pokud rytíř Bohuslav Jiruš sleduje odkudsi ze záhrobí, co za poprask způsobily v Národním muzeu jeho dvě tajuplné bedny, musí se skvěle bavit. Nehledě na to, co do pečlivě zapečetěných a zinkem vyložených dřevěných truhlic ve skutečnosti uložil - zda důležité písemnosti, deníky, významný medicínský objev, servis po babičce, nebo třeba nepohodlného soka v lásce.
Už měsíc tyhle nepřehlédnutelné krabice dráždí fantazii návštěvníků, milovníků historie i záhad. Ti všichni mají možnost o obsahu nejen zaníceně diskutovat na Facebooku, ale především hlasovat v anketě, kterou muzeum vyhlásilo na serveru muzeum3000.nm.cz.
V ní se vedení muzea lidí ptá, jestli mají odborníci alespoň částečně poodkrýt šlechticovo tajemství a pomocí tomografu nahlédnout pod víka beden, které lékař, farmakolog a botanik Jiruš muzeu odkázal pod podmínkou, že je otevře až dvě století po jeho smrti. Tedy 16. listopadu 2101.
Zpráva není pro nás, tvrdí odpůrci otevření beden
Zatímco dlouho vedli v hlasování zvědavci, které vábila možnost využít moderní techniky a tak ukonejšit trochu rozjitřenou představivost, poslední dva týdny vyhrávají hlasující, pro něž je rytířova závěť nezpochybnitelná.
"Tím, že odhalíme tajemství beden, ochudíme ty, kterým bylo tajemství určeno. Generaci po nás, která tu bude za sto let. Těm patří to tajemství, nekazme jim možnost objevovat dávnou historii přesně tak, jak si to přáli ti, kteří ji psali," argumentuje proti virtuálnímu otevření dvou truhel například Oldřich Rejl.
Muzeum zatím nechce ani naznačit, jestli nakonec poslechne radu více než tisícovky hlasujících, nebo se bude řídit výhradně vlastním rozumem.
"Lidé budou mít možnost hlasovat až do půlnoci 30. dubna. Na začátku května potom zveřejníme výsledky i náš další postup," nechce ani naznačit, co přesně se bude se škatulemi dít dál, mluvčí Národního muzea Ivana Havlíková.
