V anketě, kterou Národní muzeum spustilo na svém webu se většina lidí shodla, že by se přání rytíře Jiruše mělo vyhovět. Odborníci chtěli totiž pod víka beden nahlédnout alespoň virtuálně, tedy za pomoci tomografu.
"Chtěli jsme začít malé dobrodružství, které může laikům ukázat, že muzeum není fádní instituce. A navíc zpopularizovat zapomenuté postavy naší historie," vylíčil na počátku dubna zrod největší muzejní záhady posledních let ředitel knihovny Národního muzea Martin Sekera. Nakonec se do hlasování zapojilo přes tři tisíce účastníků.
Tajemné bednyRytíř a profesor medicíny Bohuslav Jiruš dokázal už za svého života pořádně zvířit usedlý prach v archivu a knihovně Národního muzea. V roce 1901 totiž odkázal sečtělý botanik, lékař a farmakolog muzejní společnosti dvě obří dřevěné bedny, které ještě pro zvýšení napětí nechal vyložit zinkem a vysypat naftalínem. Aby záhadu umocnil, nakázal šlechtic vykonavateli závěti otevřít truhly až dvě století po své smrti, tedy nejdřív 16. listopadu 2101. |
Většina z nich, přesně 53 procent, byla proti. Někteří z odpůrců skenování smířlivě nabádali historiky, aby respektovali přání nebožtíka a nechali rozřešení záhady na naše vnuky, jiní se do zvědavců, kteří by rádi záhadu rozlouskli už teď, nemilosrdně opřeli.
"Je to jako budit mrtvé ze spánku. Jednou si ten vzdělaný šlechtic něco přál, tak bychom jeho přání měli respektovat. Už kvůli tomu, že asi věděl, proč to dělá," napsal MF DNES poněkud rozhněvaný penzista Karel Dobeš.
Na dálku s ním ve svém e-mailu souhlasila i Tereza Pohlová: "Kdyby to rytíř Jiruš věděl nebo by si to dokázal představit, určitě by do závěti napsal, že je taky proti tomografu, kamerám, rentgenu a šťourání novinářů."
Protože na počátku luštění "šifry rytíře Jiruše" slíbil generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš, že výsledky ankety budou brát historici jako důležitou nápovědu, zůstanou bedny dál v klidu ve zbraslavském depozitáři.
Pátrání bude pokračovat v knihovně a archivu muzea
Tak úplně ovšem muzeum na řešení Jirušova rébusu nerezignuje. Vždyť 47 procent hlasujících chtělo záhadu poodkrýt, a to je taky početná skupina.
"Zvědavost je pohonná hmota poznání. Co když je tam ukryto něco, co by nám mohlo významně pomoci v medicíně, přírodních vědách nebo farmacii?," argumentovala ve své reakci čtenářka MF DNES.
A tak se pátrání přesunulo z vědeckých laboratoří zpátky na půdu Národního muzea, do místní knihovny a archivu. Speciální tým se tu pídí po všech památkách, dokladech a dokumentech, které by jim přiblížily osobnost rytíře Bohuslava Jiruše.
Odborníci by rádi vypátrali i soupis šlechticova majetku, který by jim mohl napovědět, co vlastně nechal do tajemných beden někdejší lékař zaletovat.
"Bude-li nám přát štěstí, podaří se pracovníkům muzea neinvazivními metodami poodkrýt tajemství Jirušových beden," uvedla mluvčí muzea Ivana Havlíková. Slíbila, že s prvními výsledky by se měla veřejnost seznámit 10. května.
