Svlékli uniformu, dál pracují pro stát. Ten řeší, zda jim vzít výsluhy

Úspory v armádě se zřejmě dotknou i bývalých vojáků, kteří dál pracují pro státní správu. Ministerstvo obrany zvažuje, zda zamezit vyplácení výsluh lidem, kteří po odchodu z armády dál pracují pro státní správu. Očekává od toho úsporu v řádu desítek milionů ročně.

Ilustrační foto | foto: Michal Klíma, MAFRA

Změna systému výsluh se dotkne vojáků, kteří je pobírají, v tom, že by od roku 2012 měly podléhat patnáctiprocentnímu zdanění.

VÝSLUHY PRO VOJÁKY

Na měsíční výsluhový příspěvek mají nárok vojáci, kteří odsloužili alespoň 15 let. Vojenský úřad sociálního zabezpečení letos má na výsluhové náležitosti k dispozici 2,746 mld. Kč. Většinu (loni to bylo 87,8 %) úřad vyplatí jako výsluhový příspěvek, dále jednorázově vyplácí odchodné (loni 8,8 %), odbytné (3,2 %) a úmrtné (0,2 %).

Podobně jako vojáci by na tom pak byli i příslušníci dalších profesí pobírající výsluhy - třeba policisté nebo hasiči. Kdyby se výsluhy danily už letos a padlo na ně zhruba stejně jako loni, obrana by teoreticky ušetřila asi 360 milionů korun.

Ministerstvo obrany hledá cestu, jak na výsluhách ušetřit další peníze. Možná cesta vede přes zamezení vyplácení výsluh bývalým vojákům, kteří nyní pracují pro státní správu jako civilisté.

"Je naší ambicí provést legislativní změny," řekl iDNES.cz náměstek ministra obrany Michael Hrbata, který na materiálu řešícím souběh výsluh a platu ve státní sféře pracuje.

"Tento materiál bude variantní, nejdříve ale musím své návrhy projednat s odbory a vedením resortu," nesdělil zatím Hrbata přesnější informace.

Kolik bývalých vojáků pobírá výsluhy?

Kolik přesně by zamezení vyplácení výsluh lidem ve státní správě ušetřilo, nejde nyní říci. Ministerstvo obrany totiž neeviduje, kolik bývalých vojáků z povolání, příjemců výsluhového příspěvku, pracuje pro státní správu.

"Vojenský úřad sociálního zabezpečení, který výsluhový příspěvek přiznává a vyplácí, nemá k dispozici údaj o zaměstnání bývalého vojáka a nemá ani žádné zákonné oprávnění takový údaj po příjemci dávky požadovat," dodal navíc Hrbata.

Ani státní správa jako zaměstnavatel nemá podle Hrbaty právo ptát se uchazeče o zaměstnání, zda pobírá výsluhový příspěvek. "V tuto chvíli probíhá analýza, která sleduje, kolik takových případů nejen v resortu, ale ve státní správě vůbec je," řekl před několika dny náměstek na setkání s odboráři.

Na výsluhy bude v budoucnu mít vliv i připravované snížení tarifních platů o 10 %. Výše výsluh se totiž počítá z průměrného platu v posledním kalendářním roce služby.

VÝSLUHY DEFINUJE ZÁKON

Co říká zákon č. 221/1999 sbírky o vojácích z povolání:

Voják má nárok na výsluhový příspěvek, jestliže jeho služební poměr trval alespoň po dobu 15 let. Základní výše činí 5 % průměrného měsíčního hrubého platu po 15 letech služby a zvyšuje za odsloužené roky až do stropu 55 % průměrného měsíčního hrubého platu (existují výjimky, které zvýší strop na 60 %).

Voják může zažádat o jednorázové odbytné, pokud odsloužil alespoň dva roky. Tím zanikne nárok na výsluhový příspěvek. Odbytné začíná na dvou průměrných měsíčních hrubých platech, za odsloužené roky stoupá až do stropu 18násobku průměrného měsíčního hrubého platu.

Voják, kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek a který místo jeho vyplácení nezvolil odbytné, má při zániku služebního poměru nárok na odchodné ve výši čtyřnásobku průměrného měsíčního hrubého platu. Za odsloužené roky se odchodné zvyšuje až do šestinásobku průměrného měsíčního hrubého platu.

Pokud voják zemře či je prohlášen za mrtvého, má pozůstalý manžel a každé pozůstalé dítě, které má po zemřelém nárok na sirotčí důchod, nárok na úmrtné ve výši jedné poloviny odbytného.

Zdroj: Zákon č. 221/1999 sbírky ve znění pozdějších předpisů