Zatím sice zůstává jen na papíře, podle starosty Hrádku nad Nisou ale není utopií.
"Sami máme ve městě problémy s lidmi, kteří žijí jen ze sociálních dávek, i když ne v tak velké míře jako v třeba v Janově nebo České Lípě. Stát by měl podobné projekty podpořit, zatím se to bohužel neděje," zmínil starosta Hrádku nad Nisou Martin Půta.
Se studentkou její práci konzultoval předseda Libereckého romského sdružení. Vznikly tak domy, které se neuzavírají do jedné komunity rotující v uzavřeném kruhu sociální beznaděje. Tento problém mají naopak rozbít.
Markéta Jägerová navrhla tři zděné rodinné domky, vzdálené od sebe zhruba 500 metrů. Součástí projektu je také komunitní centrum postavené z vyzděného a proskleného skeletu.
"Projekt je unikátní v tom, že poslechla naše připomínky a romské rodiny nebudou bydlet pohromadě. Kdyby bylo pospolu více rodin, mohl by to být do budoucna problém," nastínil Miroslav Kotlár, ředitel Libereckého romského sdružení.
Kromě toho, že nebude pohromadě více rodin, umožňuje práce zároveň společné akce vyhovující romské mentalitě.
"Komunitní centrum by se neuzavíralo, mohl by tam kdokoli, všechny národnostní menšiny, mohly by se tu pořádat mikulášské besídky či dětská představení," dodal Kotlár.
Domky jsou projektované pro osmičlennou rodinu, specifikem je prostorná "vícegenerační" kuchyň. V centru je umístěna kavárna propojená s velkým sálem, výtvarná dílna a dvě učebny pro předškolní výchovu. Sál je možné otevřít i do boku a vyjít z něj přímo na zahradu.
"Upustila jsem od svojí původní myšlenky na surový beton. Chtěla jsem, aby stavby působily vesele a zdůrazňovaly pozitivní ladění záměru," přiblížila svůj návrh Markéta Jägerová.
"Návrhy měly respektovat hlavní smysl - možnost integrace, o kterou Romové velmi stojí. Je to téma živé, velmi aktuální a pro studenty poučné. Také architektura může pomoci k jeho řešení," uvedl vedoucí katedry architektury liberecké Technické univerzity Jiří Suchomel. Podle něj by byly stavby ekonomicky přijatelné.
"Města studentské návrhy využívají většinou jako určitou vstupní informaci a ověřují si tak míru řešení. Studentům prospěje, když řeší živé problémy. V případě bydlení pro Romy jsme vstoupili doslova na panenskou půdu," dodal.
