Von der Leyenová je v čele Komise od prosince roku 2019. Mandát jí vyprší na podzim příštího roku. Během jejího působení čelila Unie řadě krizí, světem prošla pandemie covidu-19, na Ukrajině rozpoutalo Rusko plnohodnotnou válku a následně Evropu zasáhla s ní související energetická krize.
Potýkala se ale i s dopady klimatické změny. A tím von der Leyenová svůj projev ve Štrasburku zahájila. „Letošní léto bylo vůbec nejteplejší v historii. Řecko a Španělsko se potýkaly s přírodními požáry a jen pár týdnů na to je zasáhly ničivé povodně. Viděli jsme chaos a spoušť, kterou extrémy počasí napáchaly po celé Unii. To je realita rozpálené planety. Právě proto vznikl Green Deal,“ nastínila von der Leyenová.
„Když jsem v roce 2019 představovala svůj program zelené a digitální Evropy, měli někteří pochyby. Podívejte se však, jak to vypadá dnes. Zrodila se geopolitická Unie, která podporuje Ukrajinu, vzdoruje Rusku a Číně a máme Green Deal, který je stěžejním prvkem našeho hospodářství a co se týče ambic, nemá ve světě obdoby,“ doplnila šéfka Komise.
Putin Evropu nerozklížil
Von der Leyenová v projevu vzpomněla také na loňskou energetickou krizi způsobenou výpadky dodávek energií z Ruska. „Dobrá zpráva je, že ceny energií už začaly klesat napříč celou Evropou. Vzpomeňme, jak Putin proti nám loni použil ruské zdroje jako zbraň. Zvládli jsme tuhle krizi, protože jsme postupovali společně. Cena plynu v Evropě byla před rokem 300 euro za MWh a dnes jen 35 euro,“ připomněla von der Leyenová.
Evropa podle ní zároveň energetickou krizi využila k rychlejšímu přechodu na obnovitelné zdroje.
Brusel schválil obnovitelné zdroje ve 42,5 procenta spotřeby do sedmi let |
V projevu se věnovala také problémům s migrací. Ocenila, že se státy v rámci Rady EU dohodly na novém paktu o migraci. „Když jsem se ujala funkce, nezdálo se, že by bylo možné dosáhnout kompromisu. Díky tomuto paktu jsme ale našli novou rovnováhu mezi ochranou hranic a pomocí potřebným. Dohodě o paktu jsme nikdy nebyli blíže. Parlament a Rada mají historickou příležitost jej prosadit. Ukažme, že Evropa dokáže migraci zvládat. A to účinně a se soucitem. Dokončeme, co jsme započali,“ vyzvala.
Zmínila i Prahu
Šéfka Komise ocenila i evropskou solidaritu s ukrajinskými uprchlíky. Připomněla, že státy EU od začátku války přijaly více než čtyři miliony Ukrajinců. V této souvislosti zmínila i českou stopu v této pomoci.
„V den, kdy ruské tanky překročily hranice Ukrajiny, se mladá ukrajinská matka vydala do Prahy. Když jí pohraničník orazítkoval pas, rozplakala se. Její syn to nechápal a ptal se jí, proč pláče. ‚Protože jsme doma‘, odpověděla mu. V ten den tato ukrajinská matka pocítila, že Evropa je její domov. Doma jsme tam, kde si navzájem důvěřujeme a Ukrajinci se mohli na Evropany spolehnout,“ ocenila von der Leyenová.
Eurokomisař Timmermans rezignoval, klimatickou agendu převezme Šefčovič |
Před europoslanci také oznámila, že Evropská komise navrhne prodloužení dočasné ochrany všech Ukrajinců v EU. „Budeme stát na straně Ukrajiny na každém kroku tak dlouho, jak to bude potřeba,“ doplnila.
Česko od začátku války přijalo přes 500 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Zhruba třetina se jich už ale vrátila do rodné vlasti. V současnosti ministerstvo vnitra registruje v Česku zhruba 365 tisíc válečných uprchlíků.
Spekuluje se, že chce pokračovat
Ve štrasburských kuloárech se v mezičase mohutně mluvilo o tom, že má von der Leyenová ambice v čele Komise zůstat i na dalších pět let. „Řada lidí očekává, zda v projevu ve středu alespoň naznačí, zda se bude ucházet znovu o post předsedkyně Komise,“ řekla předem europoslankyně za ODS Veronika Vrecionová. Na to však během projevu von der Leyenové nakonec nedošlo.
V souvislosti s blížícím se koncem mandátu Komise se na jaře spekulovalo, že by von der Leyenová měla zájem o post šéfky NATO. V jejím čele je od roku 2014 Jens Stoltenberg, jemuž měl mandát končit letos. V červenci mu ale velvyslanci při Severoatlantické alianci formálně schválili prodloužení jeho funkčního období o další rok, do září 2024.
NATO podle agentury Reuters nechtělo přijít o zkušeného lídra v době, kdy na jeho prahu zuří válka, místo aby se snažilo dohodnout na Stoltenbergově nástupci.
Přestože Komisi končí mandát až za rok, doznala její sestava v uplynulých týdnech řadu změn, kdy skončili hned tři její významní členové. Například komisař pro klima Frans Timmermans, který byl odpovědný za podobu Green Dealu. V předčasných volbách v domovském Nizozemsku se totiž chce ucházet o premiérské křeslo.
Dánská eurokomisařka Margrethe Vestagerová se zase uchází o místo v čele Evropské investiční banky a svůj mandát v Komisi proto pozastavila. Už na začátku roku pak skončila bulharská komisařka Marija Gabrielová, která se stala premiérkou. Díky změnám v Komisi si polepší česká komisařka Věra Jourová, která má nově na starosti i pravidla pro velké internetové firmy nebo umělou inteligenci.
