Po Margarethe Vestager, která bude kandidovat do čela Evropské investiční banky, je Timmermans další místopředseda, který chce opustit Brusel předčasně před Evropskými volbami, které proběhnou v červnu příštího roku.
Ačkoliv si Green Deal v České republice vysloužil špatnou reputaci, mnoho lidí stále neví, co se přesně za touhle evropskou politikou skrývá. A to zejména tichá většina, co s jejími cíli má největší šanci souhlasit.
Místopředseda EK Frans Timmermans oznámil, že se chce stát příštím nizozemským premiérem tento týden ve čtvrtek. Před listopadovými předčasnými parlamentními volbami se bude ucházet o post lídra levicové koalice Strany práce a Zelené levice, kvůli čemuž opustí funkci v unijní exekutivě. Kdy se tak stane, zatím není jasné. Konečné rozhodnutí o společném vedení kandidátky nicméně padne v srpnu. Timmermans pak v případě předpokládaného úspěchu zřejmě svoji bruselskou pozici opustí právě tehdy. |
Oproti tomu odpůrci obnovitelných zdrojů energie a udržitelnosti, kterých je v české populaci menšina, jsou hlasití a mají jasno již od roku 2019, kdy Ursula von der Leyenová Green Deal oficiálně představila. Tahle „strategie růstu“, jak jí Evropská komise přezdívá, je pokračováním z řady evropských politik, jejichž cílem je snižování skleníkových plynů.
To se ostatně Evropské unii dosud dařilo. Od roku 1990 do roku 2018 snížila emise skleníkových plynů v průměru o necelou čtvrtinu, zatímco HDP rostlo o 61 %.
Součástí těchto evropských snah byly na konci 90. let přijaté cíle na snížení emisí v souladu s Kjótským protokolem. Na přelomu milénia vznikl systém obchodování s emisními povolenkami EU ETS. A byla přijata strategie známá jako Evropa 2020, ve které šlo o snížení emisí skleníkových plynů o 20 % oproti úrovním z roku 1990, zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na 20 % a posun ke zvýšení energetické účinnosti o 20 %.
Nesplnitelné zelené cíle. Většina zemí v Evropě nemá na Green Deal peníze |
Tyto cíle podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Evropská unie splnila a v jednom bodě dokonce přestřelila, když se jí v průměru povedlo snížit emise oproti roku 1990 dokonce o 31 %. V případě zvýšení energetické účinnosti pomohla ke splnění cíle až pandemie covid-19, bez které by Evropa téhle mety pravděpodobně nedosáhla. Až ke konci roku 2019 teprve přichází na scénu Zelená dohoda pro Evropu.
Války bez skleníkových plynů. Aktivisté chtějí, aby armády vykazovaly emise |
Cílem Zelené dohody pro Evropu je snížit emise skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 oproti roku 1990 a dosažení klimatické neutrality do roku 2050, tedy chvíle, kdy Evropa nebude vypouštět více skleníkových plynů, než kolik je jich schopná zachytit. V rámci toho členské státy v červnu roku 2021 přijaly na půdě Evropské rady klimatický zákon, který výše zmíněné cíle učinil právně závazné pro celou Evropskou unii. Pro jeho přijetí hlasovala i Česká republika.
Drahý plyn nezlevní, to ale mohou obnovitelné zdroje, slíbil Timmermans |
Navzdory následující pandemii, ekonomické krizi a válce na Ukrajině, následné energetické krizi a dnes snad již zlepšující se inflační krizi se povedlo Evropské komisi představit a schválit řadu politik, jejichž přijetí znamená přežití cílů Zelené dohody pro Evropu na další dekády.
Jde například o balíček Fit for 55, zřízení Fondu pro spravedlivou transformaci, z kterého v Česku mohou čerpat tři uhelné regiony: Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský, nebo teprve nedávno schválené Nařízení o ochraně přírody.
Po evropských volbách se dočkáme nových tváří ve vedení EU. Možná se dočkáme i nové legislativy, která ponese jiné jméno a bude se tvářit jako zabiják Green Dealu, nebo naopak jeho nadstavba. Směr, který Evropa od 90. let drží, se ale nezmění. S Fransem Timmermansem tedy Green Deal klidně odejít může, ale jeho odkaz v podobě klimatického zákona bude žít nadále.
