Disident musel během akce Asanace prodat dům, soud mu odškodnění nepřiznal

  11:32aktualizováno  11:32
Městský soud v Praze ve čtvrtek pravomocně zamítl žalobu Petra Hanzlíka, kterého vyštvala v roce 1982 z Československa komunistická Státní bezpečnost. Hanzlík požadoval odškodnění za prodej domu, který musel tehdy opustit, a rovněž doplacení důchodu. Podle soudu je však jeho nárok promlčený.

Chartista Petr Hanzlík musel i s rodinou opustit Československo v roce 1982. Po revoluci se vrátil, od té doby žádá odškodnění za majetek, který zde musel nechat, i za nízký důchod, do kterého se mu nezapočetla léta strávená v cizině. Snímek z roku 2016. | foto: archiv Paměť národa, www.pametnaroda.cz

První instance řešila Hanzlíkovu žalobu již dvakrát a pokaždé ji zamítla. Jako satisfakci za dům chtěl někdejší chartista téměř dvanáct milionů korun. Třiasedmdesátiletý muž se dožadoval rovněž doplacení důchodu ve výši přes sedm set tisíc. Nyní prý pobírá necelé tři a půl tisíce měsíčně. Za léta strávená v Rakousku nepobírá nic.

Se zamítnutím nároku žalované ministerstvo vnitra souhlasilo. Naopak Hanzlík se před senátem odvolacího městského soudu verdikt pokoušel zvrátit. „Je paradoxní, že teď tady stojím proti své vlasti, které jsem obětoval všechno. A teď se ke mně zachovala macešsky,“ zalykal se senior.

Fotogalerie

Městský soud v Praze však verdikt potvrdil. „Napadený rozsudek je věcně správný,“ řekla předsedkyně Ivana Kotrčová. Podle ní měl Hanzlík postupovat jinak.

Soudkyně uvedla, že v tomto případě nedoložil žalobce nezákonné rozhodnutí ani nesprávný úřední postup. Měl využít speciálních zákonů pamatujících na odškodnění obětí komunistického režimu. Dala rovněž za pravdu vnitru v tom, že stát s prodejem domu neměl právně nic společného, jelikož jej Hanzlík prodal soukromé osobě.

Nemohl jsem se dívat na ten marasmus, řekl Hanzlík

„Co k tomu můžu říct? Podívejte se na to klima, co se tady děje. To s tím soudem koresponduje,“ komentoval verdiktu někdejší disident. „Nevím, co jsem spáchal za zločiny, že mě takto vyhodili z republiky, děcka ze školy. Víc jak rok jsem nepracoval, protože mi nedali práci ani v kotelně,“ vzpomínal.

Podle svých slov do té doby nouzí netrpěl, vydělával dost. „Ale nemohl jsem vidět tady ten komunistický marasmus, tak jsem se proti tomu postavil. Lidi říkali: Co mu scházelo, vždyť vydělával dost. Ale to mě vadí, nemůžu tu vidět lumpárnu,“ vysvětlil iDNES.cz, proč se v době normalizace vzbouřil proti režimu.

Hanzlíkovi nyní zbývá možnost podat dovolání. Jeho advokát Michael Hrnčíř avizoval, že to se svým klientem zváží. S verdiktem „promlčeno“ po deseti letech soudního sporu se podle něj těžko smiřuje.

Disident z Prostějovska

Akce Asanace

Akce Asanace byl krycí název pro operaci StB z přelomu 70. a 80 let 20. století, pomocí které chtěl komunistický režim v Československu donutit nepohodlné lidi, zejména signatáře Charty 77 k odchodu z Československa. Při akci byly použity různé formy psychického i fyzického nátlaku a vydírání. K emigraci takto byli donuceni například Milan Hlavsa, Jaroslav Hutka, Karel Sidon či Pavel Landovský.

Zpočátku se Hanzlík domníval, že se změnou poměrů nebude muset svůj nárok na náhradu škody soudně uplatňovat. První žalobu podal spolu se svou manželkou v roce 2001, byla ale odmítnuta.

V té době totiž probíhalo trestní řízení proti konkrétním příslušníkům StB, kteří byli činní v akci Asanace. Druhou žalobu podal Hanzlík v roce 2007, ale na podzim, konkrétně v symbolické datum 17. listopadu. Soud ji po osmi letech zamítl s tím, že ji měl podat do tří let od odsouzení příslušného důstojníka StB Puklického, což bylo do ledna 2007. S takto určenou lhůtou Hanzlík nesouhlasil.

Petr Hanzlík byl koncem 70. let na Prostějovsku známou osobou. Pořádal diskotéky, kde pouštěl zahraniční hity, které jinde nebyly k sehnání. Poté, co podepsal Chartu 77, tlak StB na něj zesílil.

V procesu s estébaky dříve vypověděl, že ho přesvědčovali k vystěhování z republiky, v opačném případě mu hrozili pobytem ve vězení nebo na psychiatrii. Když byl několikrát vyhozen ze zaměstnání a jeho syna komunisté vyloučili ze školy, radši s rodinou odešel do Rakouska.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Soud definitivně osvobodil policistu, který autem zastavil motorkáře

Policista Šimon Vaic je viněn z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti kvůli...

Policista Šimon Vaic, který čelil obžalobě kvůli tomu, že zahradil ujíždějícímu motorkáři cestu autem v roce 2017,...

Drsná vražda čerpadlářky. Postřelili ji skrz dveře a nechali vykrvácet

Čerpací stanice u Nelahozevsi ve středních Čechách je po vraždě opět v provozu....

Čerpadlářka, kterou zabili v prosinci na benzince v Nelahozevsi dosud neznámí pachatelé, se podle zjištění MF DNES...

Policie dopadla údajné vrahy čerpadlářky v Nelahozevsi

Dům ve Vojkovicích na Mělnicku, kde policisté zadrželi podezřelého z vraždy...

Policie zadržela dva podezřelé z vraždy čerpadlářky z Nelahozevsi. Informaci iDNES.cz potvrdil policejní mluvčí Zdeněk...

Útočník na pódiu pobodal starostu Gdaňsku, ten na následky zranění zemřel

Starosta Gdaňsku Pawel Adamowicz při vystoupení na charitativní akci (13. ledna...

Na starostu polského Gdaňsku zaútočil během nedělního večera muž s nožem. Stalo se tak při charitativní akci, kdy...

Soukup chce dobýt Evropský parlament. Z TV Barrandov zmizí jeho pořady

Jaromír Soukup na snímku z března 2016

Jaromír Soukup učinil zásadní životní rozhodnutí, píše TV Barrandov na svém twitterovém účtu. Podle Info.cz Soukup...

Další z rubriky

Soukup chtěl kontrolovat státní firmy, vzpomíná expremiér Paroubek

Jaromír Soukup na snímku z března 2016

Majitel televize Barrandov Jaromír Soukup chce prorazit s novou stranou LIST Jaromíra Soukupa, ale v politice...

Soukup může moderovat dál. Zákon zatím neporušuje, tvrdí šéf vysílací Rady

Jaromír Soukup v pořadu Moje zprávy na TV Barrandov

Když Jaromír Soukup ve zpravodajském pořadu Moje zprávy na TV Barrandov propagoval své nové hnutí List Jaromíra...

O Palachovi v Rozstřelu promluví historik Blažek i jeho kamarád z dětství

Praha si připomíná 50 let od upálení Jana Palacha. (16. ledna 2019)

Češi si v současnosti připomínají odkaz Jana Palacha a jeho sebeupálení v roce 1969. V pátečním pořadu Rozstřel o něm...

Najdete na iDNES.cz