Dle mého názoru je třeba udělat inventuru nad různými humanitními obory na vysokých školách. Náš stát potřebuje absolventy technických oborů, konstrukce a staveb, zemědělských oborů, matematiky, fyziky, chemie, genetiky, lékařských oborů, farmaceutických oborů, informačních technologií, jaderné fyziky, letectví a kosmonautika, atd. To jsou obory, které jsou potřeba pro zajištění všeho potřebného našeho státu. Humanitní obory chrlí mnoho absolventů, ale je otázka co s nimi? Jaké budou mít uplatnění?

Docent lékařské fakulty má současně část úvazku jako pedagog a část jako lékař. Není možno pouze učit bez praxe. To bude možná za tím tak záviděným rozdílem v příjmu. Za pedagogickou činnost je placen stejně mizerně jako docent nějakého obskurního oboru.

Pokud vim, po filozofech neni velka poptavka, takze platy asi odpovidaji potrebam spolecnosti. Na rozdil od vedcu a chirurgu, se ruzni absolventi filozoficke fakulty lepi k chodnikum nebo si otviraji cajovny, kde se dlouze diskutuje o nicem.

Opět: aniž bych se chtěl nějak slepě zastávat humanitních oborů (mám v tomto směru sám spoustu výhrad), tady jen "argumentujete" svou představou toho, jak funguje typický absolvent FF. Bez toho, abyste to něčím doložila, je to argumentace téměř bezcenná. I navzdory tomu, že se shodneme v názoru na hloupost "lepičů k asfaltu" a jim podoným.

Horší je, že utíkají docenti z technických oborů do komerční sféry. Já to řešil snížením úvazku - práce na VŠ jako charita, živila mne vlastní firma ... Jinak bych v Praze manželku a 2 děti prostě neuživil ....

Sem jen vyučený zámečník ,ale osobně vidím větší přínos v člověku co učí na lékařské fakultě ,než v člověku co učí filozofii.

A tudíž logicky ten co učí obor o který je větší zájem ve společnosti ,tak bude mít větší plat.

Jako chápu ,že to někteří nechápou.

Ale tohle realita.

Pokud je některých profesí málo tak holt mají větší plat.

Aby si je daný zaměstnavatel udržel.

To zákon trhu.

Nevidím důvod ,aby měl učitel filozofie stejný plat jako učitel na lékařské fakultě.

Doktorů je potřeba každý rok stovky.

Filozofů sou každý rok potřeba možná jednotky ,a kolikrát ani to ne.

Co tak dávat peníze do oborů po kterých je poptávka na trhu práce dlouhodobě. A pokud někdo chce studovat na aktivistu, tak ať si to zaplatí ze svého.

Už jsem to tu psal dřív, ale to "Pokud je některých profesí málo tak holt mají větší plat" takhle jednoduše fakt neplatí. Na našem pracovním trhu je např. nedostatek sester, skladníků, řidičů... ale že by to byly nějak vysoce honorované pozice, to fakt ne.

Nespravedlivé rozdělení peněz na univerzitách ...

S tím souhlasím, stát by měl skutečně provést důkladnou a hloubkovou analýzu, jakým způsobem jsou peníze ze státního rozpočtu rozdělovány, a to v první řadě s ohledem na počty absolventů vysokých škol a jejich uplatnění v praxi. Nemá totiž žádný smysl vyrábět přebytek vysokoškolsky vzdělaných odborníků na straně jedné a omezovat z finančních důvodů počty uchazečů o studium tam, kde je potom takových absolventů v praxi nedostatek.

Pokud jde o absolventy humanitních oborů, tak ve státní správě je většinou požadavek vzdělání, a uplatňují se zejména oni. Absolventi technických VŠ skončí spíš v komerční sféře.

Navrhuji snížit počet humanitních oborů na třetinu. Pak bude peněz dost...

Ano. Je to prosté: Vynásobme počet humanitních oborů tzv. Cimplovou konstantou.

(Pro šťouraly: Neptejte se prosím, jak se k té konstantě došlo. Prostě to tak je a basta!)

Poptávka - nabídka.

Pokud někdo učí na technické univerzitě, dostane nejspíš docela solidní mzdu, půjde-li dělat to soukromého sektoru. Takže je logické, že jeho plat na technické univerzitě, se musí tomu v soukromému sektor aspoň přiblížit.

Co ale akademik na filosofické fakultě? Jaké má alternativní uplatnění mimo univerzitu? Řekl bych, že nic moc. Může za pár šupů někam do knihovny nebo do nějakého historického ústavu. Tyhle alternativní (ne)příležitosti se pak odráží v jeho platu.

Je tam ještě jedna věc - jak říkáte, do knihovny, nebo do historického ústavu - jenže ani ty nejsou nafukovací. Pokud setrvale vyrábíme nadbytek odborníků v příslušném segmentu a studenti (a jejich rodiče) si nevyhodnotí, či nechtějí vyhodnotit realitu, musí počítat s tím, že pro takové lidi prostě nebude nikde místo. A výhled do delší budoucnosti není valný - i když se k tomu zatím vláda moc nemá, stát bude donucen šetřit a mnohé pracovních příležitosti pro odborníky s tímto vzděláním zmizí.

Několik zúčastněných si myslí, že práce na FF je k ničemu. Ale běžte si to zkusit - můžete se pak stát např. archeologem, učitelem apod. Ale ono je lepší říkat, že práce v supermarketu je důležitější, že ?

Rozhodně není k ničemu, ale není po ní poptávka mimo VŠ. Takže nic netlačí tržně na to, aby akademik měl vyšší ohodnocení, protože mimo VŠ má malé uplatnění.

tragická práce zpovídajícího redaktora.

Od začátku si společně s paní děkankou stanoví podfinancovanost humanitních oborů jako axiom (snad i absolvent humanitního oboru tuší, co je axiom) a když se sama paní děkanka dotkne tématu praktického pracovního uplatnění absolventů, redaktor naprosto rezignuje a nijak to téma nerozvíjí. Takže absolventi humanitních oborů mají údajně pouze 0,5% nezaměstnanost a když děkanka vyjmenovává uplatnění v praxi (diplomacie, státní správa, EU struktury, učitelé), nejmenuje jediný obor v soukromém sektoru, všechno pouze ve veřejném, který je tím soukromým živen. Redaktor nic. Jen opakuje, jaký je skandál, že má ("státní") klasický filolog tarifní mzdu jako má (soukromá) pokladní v Lidlu celkovou (co to znamená v penězích?).

Možná by sinologové a filologové vyhrožující stávkou měli přestat štěkat na ruku, která je živí.

Abych byl fér, jinak strašidelná debata upozorňuje vedle iritujícího tématu přírodověda vs. humanitní vědy i na jeden relevantní - základní a střední vs. vysoké školství. To je otázka džungle českého systému samospráv.