Mimořádná pravidla, která mají usnadnit situaci Ukrajincům i azylovým úřadům členských zemí, unie využije poprvé ve své historii. Jejich přijetí navrhla Evropská komise v reakci na vlnu uprchlíků, kterých po týdnu od začátku ruské invaze zamířil do zemí EU již zhruba milion.
Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová před schůzkou upozornila, že unie se musí připravit na několik milionů lidí.
„Dočasná ochrana jako celoevropský instrument má smysl v tom, že platí po celé Evropě. V tom je výhoda proti našim národním vízům, která teď v ČR vydáváme, ale jinak je ten koncept velmi podobný,“ řekl po bruselské schůzce ministrů Rakušan.
Systém evropské ochrany bude podle něj stejně jako česká víza pro Ukrajince platit rok s možností prodloužení. Zástupci unijních vlád se na něm shodli jednotně, přestože například Maďarsko v průběhu dne dávalo najevo, že považuje za dostatečná současná azylová pravidla.
Podle Rakušana však nakonec všechny země kývly na kompromisní variantu.
„Některé jednotlivosti dočasné ochrany mohou být modifikovány domácím právním předpisem, což se finálně v té konečné verzi objevilo,“ objasnil český ministr důvod, který přesvědčil i skeptičtější Budapešť.
Cílů na Ukrajině dosáhneme, řekl Putin. Lžete sám sobě, odvětil mu Macron |
Úřad komisaře OSN: Odešlo přes milion lidí
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky ve čtvrtek oznámil, že z Ukrajiny během týdne od vypuknutí ruské invaze uprchlo více než milion lidí, což je více než dvě procenta populace.
Nejvíce uprchlíků míří do Polska, podle polské pohraniční stráže jich tam dosud dorazilo přes 575 tisíc. Druhý nejvyšší počet uprchlíků je v Maďarsku - podle středečních údajů přes 133 tisíc lidí. Bezmála sto tisíc uprchlíků registruje Moldavsko.
Pro srovnání, v roce 2015, kdy vrcholila evropská migrační krize, dorazilo různými cestami do Evropy více než milion lidí.
V Česku se od začátku ruské invaze registrovalo prozatím 24 708 Ukrajinců. Vláda Petra Fialy proto vyhlásila nouzový stav, který začne platit o půlnoci v pátek 4. března. Kabinet si od tohoto kroku slibuje, že bude mít volnější ruce při snaze těmto lidem pomoct.
Kvůli pomoci Ukrajincům prchajícím před válkou vyhlásila vláda nouzový stav |
Češi na vlně solidarity
Pomáhat lidem zasažených válkou se rozhodli i Češi. Materiální a finanční pomoc posílají jak lidem přímo na Ukrajinu, tak i těm, kteří z ní před ruskou agresí prchají do bezpečnější části Evropy.
Nejvítanější pomocí je finanční pomoc. Za ní Ukrajinci nakupují zbraně, léky a vybavení, výtěžek může být použit ale i na jiné účely spojené s Ukrajinou. Díky charitativním sbírkám a koncertům Češi mezi sebou vybrali za jediný týden přes jednu miliardu korun.
Další cennou komoditou jsou pro lidi nyní zdravotnický materiál a neprošlé léky. Ukrajinská ambasáda v Praze dále informovala, že potřebuje spacáky, karimatky, hygienu pro ženy a děti. Nicméně sběrná místa odebírají i teplé oblečení, nabité powerbanky, mobily, světla či bedny na uskladnění darovaných věcí.
Některé sbírky se specializují na pomoc Ukrajincům (převážně matkám a dětem), kteří naleznou azyl přímo v Česku, jiné pak vozí darované věci přímo na Ukrajinu či k jejím hranicím.
PŘEHLEDNĚ: Jak pomoci Ukrajině. Potřeba jsou peníze, spacáky, přilby nebo léky |
