První státní vyznamenání tak Havel předal až v říjnu 1995. Důstojnost však nevydržela dlouho, jen tři roky. V říjnu 1998 Havel na poslední chvíli zrušil nominaci na Řád bílého lva pro bývalého starostu Vídně Helmuta Zilka, o kterém týden před ceremoniálem vyšlo najevo, že spolupracoval s československou Státní bezpečností.
A loni zase ceremoniál bojkotoval tehdejší premiér Miloš Zeman. Prezidentova manželka mu totiž dopředu vzkázala, že za urážky jejího muže mu už nikdy nepodá ruku. Vypadá to, jako by 28. říjen byl poznamenán nějakým prokletím.
Možná se zrodilo v minulosti. Za komunistického režimu dostávali vyznamenání lidé, se kterými by určitě dnešní ocenění nechtěli mít nic společného. Řádem bílého lva se může chlubit Jásir Arafat či Fidel Castro. A na saku ho nosil i Leonid Iljič Brežněv.
Vyznamenání: Havel načne šestou stovku
Více než sedmdesát státních vyznamenání rozdá prezident Václav Havel 28. října na Pražském hradě. Od roku 1993 tak bude české medaile a řády nosit přes pět set oceněných lidí.
Komu Václav Havel v pondělí večer předá Řád bílého lva, Řád T. G. Masaryka a Medaile Za hrdinství a Za zásluhy, nechce prezidentská kancelář prozradit. Přestože podle zákona o státních vyznamenáních není seznam vyznamenaných lidí tajný, Havel ještě nikdy nedal souhlas k tomu, aby se jména oceněných dozvěděla veřejnost dříve než v přímém televizním přenosu.
"Pan prezident nechce vyznamenané připravit o ten okamžik, kdy jejich jméno poprvé veřejně zazní až ve Vladislavském sále," vysvětluje Havlův mluvčí Ladislav Špaček utajování seznamu.
Stejně tak není jasné, zda v pondělí rozdá Havel svá poslední prezidentská vyznamenání. Podle zákona je totiž kromě 28. října, kdy se slaví Den vzniku samostatného československého státu, může udělit i 1. ledna v Den obnovy samostatného českého státu. A protože Havlův prezidentský mandát vyprší příští rok až 2. února, nějaké řády a vyznamenání by ještě mohl stihnout rozdat.
"Tuto otázku ponecháváme bez komentáře," odpověděl pracovník politického odboru prezidentské kanceláře Jan Novák, který má správu vyznamenání na starosti.
Ne vždy se prezidentské kanceláři podaří seznam lidí, kteří mají od prezidenta převzít řády a vyznamenání, utajit. Před čtyřmi lety zbýval do státního svátku 28. října jediný týden, když někdejší senátor za ODS Václav Benda oznámil, že bývalý starosta Vídně Helmut Zilk, kterému chtěl Havel udělit Řád bílého lva, spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností.
Havel tehdy na poslední chvíli vyznamenání Zilka zrušil. Podobný rozruch vyvolal v loňském roce i pokus poslanců sněmovny, kteří chtěli, aby vyznamenání dostal komunista Jan Šverma, jenž zahynul při Slovenském národním povstání. Prezident tentokrát svoje zamítnutí dopředu nezveřejnil, ale Švermu mezi oceněné nezařadil.
O tom, komu vyznamenání udělí, podle mluvčího Špačka rozhoduje Havel výhradně sám. "Samozřejmě, že není v jeho silách přečíst všechny návrhy, a proto mu je pomáhá posuzovat tým odborníků a konzultantů. Pod závěrečným verdiktem je výhradně prezidentovo jméno a pak už jen podpis premiéra. Jména svých poradců prezident prozrazovat nebude. To by bylo rozdělování odpovědnosti, která náleží jemu," uvedl Špaček.
