Silnic druhé a třetí třídy byly dlouho zanedbávané a situace se rok od roku horší. Peníze potřebné na opravy přitom již kraje nepočítají v milionech, ale v miliardách korun. Opravy "okresek" totiž silničáři odkládali kvůli nedostatku peněz. Síť "okresek" mají přitom od 1. října převzít krajské úřady, které ovšem zatím peníze na investice nemají a v jaké výši je budou mít příští rok, zatím nikdo netuší.
"Opravdu nevíme, co bude. Silnice 2. a 3. třídy jsou v havarijním stavu a je to jasný důsledek nedostatku peněz. Pro letošek jsme dostali jen 75 procent toho, co jsme měli loni, a předloni byla situace stejná. Stát sice slíbil a dodal později další peníze, ale jen na konkrétní akce, rozhodně ne na údržbu," řekl ředitel prostějovské Správy a údržby silnic Miloslav Hampl. "Pokud stát nepřidá peníze, bude stav těchto silnic brzy žalostný," míní ředitel.
Dluh státu vůči silnicím je obrovský
Také vedoucí dopravního odboru krajského úřadu Zdeněk Kocourek se netají obavami. "Vnitřní dluh státu vůči silnicím je obrovský. Léta se neopravovaly, jak by měly, a to bohužel není jediný problém, který s jejich převzetím souvisí," řekl.
"Další potíž, o níž se zatím moc nemluví, je v tom, že tyto silnice často nejsou na pozemcích státu. To znamená, že je stát jednou bude muset od jejich majitelů vykoupit. Jen v Olomouckém kraji je na výkupy potřeba částka blížící se jedné miliardě korun, a na to kraj rozhodně nemá. Doufáme, že se stát zachová dobře a nepředá břemeno výkupů na kraje," dodal Kocourek.
Letos vypadá situace tak, že silničáři dokončí rozjeté a naplánované investiční akce. Od října, kdy silnice převezme kraj, žádné investice nezačnou nejméně do příštího roku.
Peníze nejsou, tvrdí stát
Zatímco donedávna nebylo jasné ani to, odkud pak potečou krajům peníze na "okresky", nyní již ministerstvo ví, že to bude přes Státní fond dopravní infrastruktury. To ovšem mimo jiné znamená, že o přídělu peněz bude opět rozhodovat stát.
Jedna z úvah řešení přitom byla, že silnice budou financovány buď přímo ze státního rozpočtu, nebo že kraje budou mít větší ekonomickou pravomoc při rozhodování o investicích díky tomu, že by na silnice získaly část procent ze spotřebních daní z prodeje pohonných hmot.
"Fond již s kraji začal jednat a pomalu sestavuje seznam nejhavarijnějších úseků v každém kraji, který by se měl dostat do plánu investic na příští rok. Co všechno se tam dostane, závisí ovšem na penězích. A není žádným tajemstvím, že peníze nejsou," řekl František Baroch, ředitel odboru pozemních komunikací ministerstva dopravy.
Správa silnic má rezervy
Starosta Daskabátu na Olomoucku, kudy vede silnice druhé třídy, která byla ještě předloni hlavní spojnicí Olomoucka s Ostravskem a od té je doby ve velmi špatném stavu, však míní, že nezáleží jen na penězích.
"Všechno je o lidech. Organizační činnost Správy a údržby silnic je špatná. Je tam řada těch, kteří tam nemají co dělat – například spousta administrativních pracovníků, kteří jen zvyšují náklady. Silničáři pak pochopitelně brečí, že nemají na sůl nebo na opravy," řekl Stanislav Poles. "Doufám, že kraj se nad organizací správy silnic, kterou převezme, zamyslí a propustí alespoň polovinu lidí," věří starosta.
Rezignovat obce nechtějí
Zatím však obcím, kudy prochází "okresky", nezbývá nic jiného, než se smířit s výmoly a kličkováním po silnicích. Zákony však hovoří jasně – pokud řidič kvůli výtlukům poškodí automobil, hradí vše v plné výši správce komunikace.
"Lidé u nás se už letos naštvali a poslali dopis silničářům, aby průtah obcí opravili. Odpovědí bylo, že peníze bohužel nejsou a i když jsme na prvním místě mezi nejkritičtějšími vozovkami v okrese, tak se s tím nedá nic dělat," posteskl si starosta Hradčan na Přerovsku Zdeněk Složil.
Projekt na rekonstrukci silnice, která obcí prochází, přitom silničáři mají již od roku 1992. Už tehdy její stav vyhodnotili jako zlý. "Já věřím, že mají málo peněz, ale každoročně jen zaplácat nejhorší díry po zimě, to přece není žádné řešení," konstatoval nespokojený starosta.
Za novou opravit starou
Problém chátrání silnic nižší třídy museli řešit i státy, které mají mnohem rozvinutější komunikace. A řešení našly. "Málo se u nás ví, že v těchto zemích už zavedli tvrdá opatření proti dalšímu ukusování přírodních ploch novými dálnicemi. A dobře vědí proč," podotýká předsedkyně krajské komise pro životní prostředí, senátorka Jitka Seitlová (ODA).
"Znamená to například, že v Německu musí investor za každý kilometr nové dálnice ozdravit staré plochy silnic. Je totiž jasné, že s každou novou dálnicí se provoz přesouvá právě sem, zatímco staré silnice chátrají a jsou varovným vykřičníkem v krajině," uvedla Seitlová.
