Nechat se očkovat Sputnikem mají zájem nejčastěji lidé starší 60 let, naopak mezi mladými ve věku od 18 do 29 let je nejvíce těch, kteří by vakcínu nevyužili ani přesto, že by dostala od českých úřadů výjimku.
„Mezi nejčastější důvody, které odmítači ruské vakcíny Sputnik zmiňují, patří nedůvěra v účinnost a kvalitu této vakcíny, což zmiňuje čtyřicet procent lidí, dále pak požadavek na schválení vakcíny Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), kterou uvedla čtvrtina lidí, a rovněž nedůvěra v Rusko, což zmínilo dvaadvacet procent respondentů,“ doplňuje Bohumil Hurda, analytik výzkumné agentury STEM/MARK.
„Zajímavé je, že nedůvěra v rychlý vývoj vakcíny, která byla u jiných vakcín poměrně velkým tématem, je v případě Sputniku problém jen pro necelá tři procenta odmítačů této vakcíny,“ uvádí také.
Zájem o očkování v Česku prudce stoupá
Výzkum zároveň ukázal, že každý čtvrtý člověk se očkovat nechce, a naopak naočkovaných je pět procent z dotázaných. Když porovnáme ochotu lidí nechat se očkovat v Česku, na Slovensku, v Maďarsku, Polsku nebo Bulharsku, je právě v České republice zájem z těchto pěti evropských zemí nejvyšší.
Sputnik V a Česká republika
Zdroj: Průzkum agentura STEM/MARK pro MF DNES |
Podle průzkumu National pandemic alarm, který monitoruje postoje a nálady ve společnosti právě s ohledem na pandemii, v Česku spolu s Maďarskem zájem prudce stoupá od 19. února. V Česku do té doby mělo zájem o očkování 50 procent lidí, o měsíc později už to bylo 57 procent. Výzkum vychází z dat tří agentur NMS Market Research, Nielsen Admosphere a STEM/MARK.
Sputnik na Slovensku |
„Zhoršující se koronavirová situace, narůstající počty hospitalizovaných nebo zemřelých a zároveň prodlužující se čekání na dodávku vakcíny žene lidi k tomu, že si řeknou, že už by chtěli být očkováni a je jim v podstatě jedno čím,“ říká sociolog Jaroslav Hart. „Strach z nákazy je pravděpodobně silnější než strach z neschválené vakcíny,“ dodává.
Podpora Sputniku V je překvapivá
Vysoká podpora neschválené vakcíny Sputnik V vyplývající z nového průzkumu je překvapivá. Zároveň potvrzuje, že počet lidí ochotných nechat se očkovat neschválenou vakcínou roste.
7. dubna 2021 |
Nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger se tento týden odvolával na podobný průzkum, který však popisoval nižší podporu lidí Sputniku V. Šlo o průzkum National Pandemic alarm z poloviny března, ze kterého vyplývá, že z 2 100 respondentů by neschválené vakcíny jako čínský Sinopharm nebo americký Novavax uvítala čtvrtina lidí. Dalších 18 procent nemělo jasný názor.
Dermatolog s renomé, šéf nemocnice. Kdo je ministr Petr Arenberger |
Nicméně podle premiéra Andreje Babiše nyní Česká republika počká na stanovisko unijní Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA). Babiš to prohlásil po odvolání ministra zdravotnictví Jana Blatného tento týden.
Sám ministr Arenberger ale řekl, že existuje teoretická možnost, že by se stát zajímal o neschválené preparáty při klinickém testování. Naznačil, že Česká republika by mohla usilovat o klinické testování vakcíny, ale konkrétněji o tom mluvit nechtěl. Následně s ředitelkou Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) otázku Sputniku řešil. Úřad pak ale zopakoval, že k ruské vakcíně žádné podklady a odborné studie nemá.
Do Česka lze vakcínu dostat jen třemi způsoby – na základě výjimky ministerstva, na základě klinické studie nebo po hodnocení v Evropské unii.
Slovensko porušilo kontrakt na Sputnik, tvrdí Rusko. Zásilku chce zpátky |
Z toho zdánlivě nejsnazší cesta je na základě výjimky ministerstva zdravotnictví, které by vydalo podle zákona o léčivech povolení Sputniku V uvést ho na trh bez registrace, tedy výjimečně dočasně. Právě tak stát postupoval například u léku Remdesivir. K výjimce by ale muselo mít stanovisko právě Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
„V souvislosti s vakcínou Sputnik V nebyl zahájen žádný oficiální proces,“ zopakovala několikrát ředitelka SÚKL Irena Storová. A aby SÚKL vůbec mohl rozhodovat, muselo by ministerstvo dodat dokumentaci k léku, ze které by pak experti mohli usoudit, zda je vakcína bezpečná, účinná a lze ji aplikovat lidem.
Bavorsko chystá výrobu
Nejsnazší pro Českou republiku je počkat na unijní schválení právě lékovou agenturou EMA. Ta zahájila průběžné hodnocení vakcíny 4. března, běžně trvá posouzení několik měsíců.
Sputnik V byl dosud schválen pro nouzové užití v 59 státech nebo územích, ve více než dvacítce zemí se vakcínou očkuje – například v Maďarsku, Srbsku nebo Bělorusku.
Sputnik chtějí i další spolkové země, Meklenbursko se hlásí o milion dávek |
Zároveň tento týden oznámilo Bavorsko, že se dohodlo s Ruskem na výrobě vakcíny Sputnik V. Předpokladem i v tomto případě je, aby vakcína byla schválena Evropskou lékovou agenturou nebo Německem.
Sputnik V už také nakoupilo z Ruska Slovensko, které jej ale nyní má Rusku vrátit. Poté, co se ohradilo, že zaslaná šarže vakcín je jiná, než kterou zkoumá EMA a lékařský časopis The Lancet, odpovědělo Rusko tím, že Slováci porušili kontrakt a ať vakcínu vrátí.
