V roce 1989 se v Česku spotřebovalo asi 14 doporučených denních dávek na 1 000 obyvatel za den, v roce 2019 to bylo 16,9 dávek.
Narůstající trend spotřeby antibiotik se podle Žemličkové podařilo v posledních dvou až třech letech mírně zvrátit, ale přetrvávajícím problémem je to, že pacienti užívají převážně takzvaná širokospektrální antibiotika, která působí proti více druhům bakterií.
„Zcela zásadní je náš přístup k antibiotikům, především k těm širokospektrálním. Užíváme je stále častěji a bohužel i chybně. Uvádí se, že dokonce až polovina antibiotik se podává nesprávně, což je velmi alarmující údaj. Přitom právě účinná antibiotika hrají důležitou roli v prevenci případných bakteriálních komplikací u řady chirurgických úkonů a jsou nezbytná v oborech, kde infekce může mít fatální důsledky. Měli bychom si je chránit a přistupovat k nim s respektem, abychom zachovali jejich funkci,“ vysvětlila naléhavost problematiky antibiotické rezistence.
Světová zdravotnická organizace WHO varovala před rezistencí bakteriálních infekcí na antibiotika již několikrát. Například v roce 2014 mluvila o tom, že jde o vůbec nejhorší hrozbou pro veřejné zdraví.
33 tisíc lidí zemře v důsledku infekce
„Pokud společně nezahájíme rychlou a koordinovanou protiakci, zamíří svět do ‚postantibiotické‘ éry, kdy se běžné infekce i menší zranění, která jsme dokázali po desetiletí úspěšně léčit, stanou zase smrtelnými,“ varovala.
Podle Žemličkové si pojem „antibiotická rezistence“ začal získávat velkou pozornost koncem 90. let. „Od roku 1998 se považuje za vážný problém ohrožující populaci států EU a od té doby se nepřetržitě řeší na zasedáních mezinárodních organizací. V letech 2000–07 proběhla osvětová antibiotická kampaň ve Francii. Během sedmi let působení se skutečně rapidně snížil počet předepisovaných antibiotik o desítky procent,“ popsala Žemličková.
Kampaň bude Zastavit nárůst spotřeby těchto nenahraditelných léků a také vzrůstající antibiotickou rezistenci je cílem kampaně, jejíž hlavní část začne letos v listopadu. Podle SZÚ je například informovanost o antibiotikách u lidí s nízkou úrovní vzdělání a také u těch, kteří pocházejí z horších ekonomických podmínek. Právě u těchto skupin je větší pravděpodobnost, že budou antibiotika užívat. „Letošní podzim u nás startuje kampaň, jejímž cílem je podpořit zodpovědný přístup k antibiotikům. Tedy snížit jejich užívání a zlepšit informovanost naší populace. Málokdo si bohužel uvědomuje, že svým nezodpovědným přístupem vůči antibiotikům podporuje odolnost bakterií, které pak mohou ohrožovat nejen jeho samotného, ale i jeho blízké, potažmo celé lidstvo,“ uvedla Žemličková. S rezistencí se snaží bojovat i ministerstvo zdravotnictví. To se loni spolu se zdravotními pojišťovnami dohodlo, že bude předepisování antibiotik u lékařů monitorovat. |
Nejnovější čísla však ukazují, že antibiotik se spotřebuje stále mnoho, lidé je užívají nesprávně či zbytečně. Pokud se nic nezmění, podle odhadů zemře v roce 2050 na neléčitelné infekce až deset milionů lidí.
Přitom už současná čísla nezní nejlépe: podle studie Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) zemře ročně na infekce, které způsobí bakterie odolné vůči antibiotikům, zhruba 33 tisíc lidí jen v Evropě.
Každý pátý Čech si ordinuje antibiotika sám
Zhruba 15 procent antibiotik se spotřebuje v nemocnicích, zbývající podíl je předepsán ambulantními lékaři hlavně na infekce dýchacích cest. Přitom podle Žemličkové asi polovina antibiotik je podávána nesprávně, drtivá většina respiračních chorob je totiž virového původu a na ně antibiotika neúčinkují.
Přes 45 procent lidí ve věku do 25 let si uschová po léčbě antibiotika pro budoucí užití.
Z průzkumu, který si SZÚ pro potřeby kampaně zadal, vyplynulo, že asi 40 procent lidí někdy požádalo svého lékaře o antibiotika. Ve skupině mladých do 25 let byl tento podíl téměř 50 procent.
Výsledky průzkumu ukázaly, že Češi mají zkreslené představy o antibiotikách. Více než 29 procent respondentů chybně uvedlo, že antibiotika zabíjejí viry, a 10,9 procent že působí proti nachlazení. Celých 37 procent se domnívá, že antibiotika pomohou urychlit dobu nachlazení. |
„Nejvíce ohroženou skupinou vzhledem ve vztahu k užívání antibiotik jsou mladí lidé do 25 let, a to především muži. Téměř 20 procent z nich uvádí, že lze přestat užívat antibiotika v případě, že jim je lépe. Dokonce 52,3 procent dotazovaných v této věkové kategorii (muži i ženy, pozn. red.) si také mylně myslí, že antibiotika dokážou zkrátit dobu nachlazení.
Navíc každý druhý z nich má ve své domácí lékárničce přípravek obsahující antibiotikum pro případ urgentní potřeby,“ uvedl Filip Brodan za agenturu Engage Hill.
Přestože je to lék na předpis, třetina lidí má podle průzkumu antibiotika doma v lékárničce pro urgentní potřeby. Bez konzultace s lékařem tyto léky užívalo asi 18 procent lidí. U skupiny do 25 let to bylo dokonce 25 procent, což je podle Státního zdravotního ústavu velmi znepokojující údaj.
Účastníci průzkumu jako nejběžnější důvod užívání antibiotik, která si sami naordinovali, uváděli kašel, nachlazení a řešení kožních problémů.
Účastníci průzkumu jako nejběžnější důvod užívání antibiotik, která si sami naordinovali, uváděli kašel, nachlazení a řešení kožních problémů.
