Vládu poprvé napadlo zrušit platy v rámci úsporných opatřeních v roce 1997. Tehdy souhlasili i soudci.
"Chtěl bych připomenout, že šlo o záměr, který byl přijat kvůli potřebě ušetřit peníze v rozpočtu. Opatření byla v zájmu solidarity a spravedlnosti," uvedl šéf poslanců Lubomír Zaorálek. Dnešní verdikt označil za zarážející.
Soudci argumentovali tím, že odebrání platu je útokem na jejich nezávislost. Podobně zdůvodnila verdikt místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. Finanční zajištění podle ní zaručuje soudcům větší nezávislost.
"V zemích, kde jsou placeni slušně, je mezi nimi nižší korupce," prohlásila Wagnerová. Dodala, že si je vědoma složitosti a komplikovanosti rozhodnutí.
Nešlo přitom o malé peníze. Například soudci okresního soudu z Nymburka žádali částku od 38 do 53 tisíc. Na soudech vyšších instancí jsou platy vyšší o desetitisíce korun. Verdikt se týká všech dvou a půl tisíce soudců v České republice.
Ústavní soud řešil platy soudců už několikrát. V roce 1998 řekl, že tyto platy nelze soudcům odebrat. O dva roky později zvítězil opačný názor, takže se soudci peněz za léta 1999 a 2000 nedočkali. Od té doby se složení Ústavního soudu částečně změnilo.
Soudci byli nespokojení s tím, že jsou zahrnováni do jedné skupiny s politiky. Úsporná opatření však dopadla i na státní zástupce, členy prezidia Komise pro cenné papíry, členy bankovní rady ČNB s výjimkou guvernéra a zástupce ombudsmana.
