S žádostí o vydání rudých trenýrek, které loni 20. září zavlály nad Hradem, přišel advokát obžalované trojice Michal Pokorný. Podpořil ji smlouvou o jejich prodeji soukromému sběrateli, která je uzavřena mezi sedmi zhotoviteli trenek a mužem jménem Patrik Šimon. Právě tento člověk žádá o jejich vydání. Podle jednoho z obžalovaných, Davida Honse, je smlouva uzavřena na částku jednoho milionu, ale s podmínkou, že pokud majitel trenky poskytne Národní galerii, dostane slevu 999 993 korun.
Kupec už podle Pokorného za trenýrky složil zálohu ve výši jedné koruny pro každého z jejich zhotovitelů. Celkem tedy sedm korun, které zbývají po odečtení slevy. Advokát smlouvu prohlásil za platnou a soud požádal o vydání trenýrek, které nyní zadržuje policie.
Soud posléze vyhlásil přestávku na oběd. Po následném odpoledním dění soudkyně Šárka Šantorová rozhodla, že jednání odročí na 24. srpna. Než rozhodne, chce vyslechnout dalších osm svědků. Obžalovaní trvají zejména na výslechu policistů, kteří ohledávali poškozenou střechu, a dalších lidí, kteří odhadovali škodu. Pokorný hodlá také přinést posudek na výši škody.
Tři zástupci umělecké skupiny jsou obžalovaní z krádeže, poškození cizí věci a výtržnictví. David Hons, Filip Crhák a Matěj Hájek na úvod svých výpovědí svorně napadali podjatost soudkyně, jelikož je jmenována prezidentem. Ta hned první námitku odmítla. „Opravdu se necítím býti podjata,“ řekla po vznesení námitky Crhákem jako prvním vypovídajícím.
Crhák dále odmítl vypovídat se slovy, že k soudu nemá důvěru a považuje ho za „velké divadlo“. Advokát Pokorný následně podal stížnost.
Soudkyně dostala část rozstříhané standarty
Jako druhý vypovídal Hájek, podle kterého bylo cílem akce prověření hodnot, které považuje zásadní pro západní Evropu. Na dotazy soudkyně reagoval konkrétněji. „Já jsem jeden z těch kominíků,“ přiznal. Uvedl, že k upevnění trenek bylo nutné přeštípnout lanko, které policie zanesla mezi vyčíslenou škodu. „Vlajku jsme v posloupnosti, v jistém řetězci, dopravili z dosahu ostrahy,“ popsal. Přiznal také, že balík, který hodili ze střechy dolů, byla skutečně standarta.
Soudkyně dostala fragment standartyPo výpovědi Hájka vystoupil znovu Crhák. Předal soudkyni obálku s částí standarty. „Gratuluji vám, paní soudkyně, právě jste se stala majitelkou části standarty prezidenta České republiky,“ řekl při tom. „Teď vám nevadí, že jsem podjatá?“ zeptala se soudkyně. Obálku chtěla uložit do spisu, ale Hons ji požádal, aby ji otevřela. Chtěl demonstrovat, že k fragmentu je přiložen unikátní kód, kterým je možné nakládat s příslušnou částkou. Soudkyně ale nevěděla, jak obálku otevřít. „Máte nůž?“ zeptala se přítomných. „To se nesmí, to byste nám dala pokutu,“ reagoval pohotově advokát Pokorný. Jednací síní se v tu chvíli ozval smích. Soudkyně nakonec obálku otevřela propisovací tužkou. |
„Vy jste ji ale hodili do Starbucksu?“ zeptala se soudkyně. „Já bych to tak neřekl, ale ano,“ reagoval obžalovaný. Na další dotaz přiznal, že na „cestě“ vlajky se musela podílet ještě minimálně jedna další osoba, která vlajku odnesla. Více se k tomu ale nevyjádřil. Uvedl, že po střeše se pohybovali s největší opatrností. „Nebylo naším cílem poškodit střechu,“ řekl.
Státní zástupkyně Zuzana Beňová se zajímala také o rozstříhání standarty. Hájek přiznal, že se to stalo a že byl jedním z lidí, kteří se na tom podíleli. Vysvětlil to jako způsob, jak osvětlit pevnost symbolu. „Je to jako když Chronos odchází a přichází Zeus,“ řekl.
„Byla fragmentována na 1 150 kousků a ty byly rozděleny náhodně občanům České republiky. Každý kousek jsme identifikovali specifickým elektronickým kódem,“ uvedl o standartě. Každý fragment je podle něj spojen s určitým finančním obnosem, a každý z obdarovaných má přístupový kód, kterým se k němu dostane. Na částku se skupina Ztohoven složila.
Hájek vysvětlil, že tím se skupina podle něj nedopustila krádeže, protože žádná hodnota nechybí. „Vlajka je v rukou občanů České republiky,“ řekl na dotaz soudkyně. Hodnota je podle Hájka vyčíslená měnou bitcoin.
Hons: ptejte se, ale hájit se nebudu...
Hons byl z trojice obžalovaných zatím nejsdílnější. Na úvod uvedl, že se vinen necítí, a spontánně vypovídat nechtěl. „Rád vám budu odpovídat na otázky, ale nehodlám se hájit,“ řekl soudkyni. Na následné dotazy uvedl, že podle něj se nestala žádná krádež a na střeše si počínali členové skupiny tak, aby ji nezdevastovali. Škodu vyčíslenou obžalobou považuje za velmi nadsazenou.
Riziko sestřelení jsme přijaliHons soudu popsal, jak se členové Ztohoven dostali na střechu Hradu. Prošli mezerou mezi oplocením stavby a zdí, kudy podle Honse chodili dělníci na svačinu. Poté vylezli po žebříku. Advokát Pokorný se zajímal, zda je při tom nezadržela ochranka nebo se jich někdo na něco nevyptával. „Ani Jiří Ovčáček se neobjevil,“ odmítl to Hons. Na žebříku ani na střeše si jich nikdo nevšiml. „Bylo tak klidno, až mě to rozrušovalo,“ popsal. Všichni tři prý od začátku počítali s tím, že „skončí v klepetech“. Na dotaz soudkyně připustil také to, že si uvědomovali, že je ze střechy může někdo sestřelit. |
„Se standartou bylo nakládáno opatrně,“ řekl také. Soudkyně se nato zeptala, zda za opatrné nakládání pokládá i shození balíku. „Já můžu říct, že standarta letěla,“ odpověděl Hons a dodal, že poté, co se standarty dotkl, měl prý pocit, že by se k ní měl chovat slušně. „Měl jsem potom pocit trapnosti,“ přiznal. Pocitu se prý zbavil až po rozstříhání, které chápe jako rozvinutí symbolu.
Ochranka skupinu zadržela až po návratu ze střechy. Podle Honse oslovila pouze kominíky, Crháka převlečeného za technika si nevšímala. Začal proto odcházet, ale nakonec se ke svým kolegům dobrovolně připojil. Nebylo to ale na pokyn ochranky. „My jsme mu řekli, co děláš, pojď s námi, ne? A tak se otočil a šel,“ popsal situaci Hons.
Kostým kominíka prý skupina zvolila úmyslně, v souvislosti s hysterií kolem Islámského státu a uprchlické krize. Inspirovali se událostí, kdy dívka na kominíka zavolala policii, protože se domnívala, že je to uprchlík (více o případech, kde všude lidé spatřují uprchlíky, čtěte zde).
Ani při výpovědi Honse nezůstali přítomní potichu. Rozesmála je odpověď na otázku státní zástupkyně o výši příjmů obžalovaného. Nedokázal je přesně vyčíslit, i když se o to snažil. „Moje příjmy jsou hodně nízký. Mám spíš výdaje, abych tak řekl,“ uvedl.
Prokázanou škodu uhradíme, ale deset tisíc za lanko...?
Obžalovaní také napadají údajně způsobenou škodu. Policie ji vyčíslila na 90 tisíc korun. Obžaloba konkrétně uvádí, že způsobili škodu na střešní krytině a klempířských prvcích ve výši 44 285, dále na ocelovém lanku, aby ztížili sejmutí trenýrek (10 850) a ukradená vlajka byla vyčíslena na 33 600 korun. Kancelář prezidenta navíc nárokuje 310 692 korun za nemajetkovou újmu.
Hons sice zpochybnil výši škody, jak ji vyčíslila obžaloba, zároveň se ale nebrání ji spoluuhradit. „Jsem si vědom stanoviska skupiny, že jakoukoli škodu, která nám bude dokázána, uhradíme,“ řekl. Poukázal ale například na to, že částka deset tisíc korun za přestřižené lanko se mu zdá vysoká. Také poškození střechy podle něj z velké části vzniklo ještě před akcí Ztohoven.
Členové skupiny měli na nohou podle Honse speciální boty a dostali rady od klempíře, který se věnuje mimo jiné i restaurování břidlicových střech. Střechu podle Honse poškodit nechtěli, nicméně při pohybu po ní se podle něj hlavně orientovali na to, aby nespadli.
Řekl také, že skupina paradoxně ctí symbolický význam standarty více než Kancelář prezidenta republiky. Nikdo s nimi totiž nevyjednával, nikdo po nich vlajku zpátky nechtěl. „První reakce Kanceláře prezidenta republiky byla, že si objednali další dvě,“ popsal.
Hájek ve své výpovědi zpochybnil také výši škody, jak ji určila obžaloba. Podle něj existuje videozáznam, který dokumentuje střechu a vyvrací tvrzený rozsah škod. K prezidentské standartě uvedl, že podle jeho informací je možné ji zhotovit za částku kolem 3 700 korun.
K soudu se případ dostával krkolomně
Hons, Crhák a Hájek čelí všichni stejné obžalobě, jak již dříve potvrdil jejich obhájce Pokorný (více zde). K soudu dorazili všichni v kostýmech, před jednáním s novináři odmítli mluvit. K případu se blíže nevyjadřovali ani v minulosti, chtěli počkat právě na soud, který berou jako místo názorové konfrontace. Několikrát svou výpovědí přítomné u soudu rozesmáli.
Text skupiny ZtohovenSkupina doprovodila svůj čin na svém webu následujícím textem: rudé jak čínská vlajka smutně si pleskají nad městem vlaje |
Obžaloba členy skupiny viní, že 20. září loňského roku vylezli v přestrojení za kominíky na lešení a posléze střechu Pražského hradu, kde odcizili prezidentskou standartu. Nahradili ji látkou ve tvaru obřích trenýrek. Akci doplnili textem na svém webu (viz box).
Případ už soud jednou řešil v takzvaném zkráceném řízení, rozhodl ale, že je potřeba provést hlavní líčení a vrátil kauzu k došetření. Soudkyně své rozhodnutí odůvodnila tím, že nejde o bagatelní věc, kterou by bylo možné řešit urychleným způsobem. Obžalovaným hrozí až tři roky vězení.
Na jednání se přišla podívat více než desítka příznivců skupiny Ztohoven. Jen několik dní před soudem zveřejnila skupina na internetu informaci, že standardu rozstříhala na 1 152 dílů, které rozeslala určitým lidem. Tímto činem se ale soud ve středu nezabývá. Podle odborníků by to byl maximálně přestupek, za který hrozí pokuta (více zde).
Skupina Ztohoven se v minulosti zasadila o několik medializovaných případů. Zřejmě nejznámější je „propašování“ atomového výbuchu do ranního přehledu počasí z kamer na horách v pořadu České televize Panorama (více zde), či výměna panáčků na semaforech v Praze (najdete zde). Skupina rovněž upravila občanské průkazy, s nimiž poté šla k volbám (více jsme psali zde). Svými činy poukazuje na nedostatky ve veřejném prostoru a rozviřuje tím debatu nad tématy, které často berou lidé za samozřejmé a neměnné.
20. září 2015 |
