„Cítím obrovskou hořkost.“ Tak hodnotil rozhodnutí soudu jedenasedmdesátiletý bývalý místopředseda KSČM Josef Skála. Šlo o případ, ve kterém čelil obžalobě za popírání katyňského masarku. Podle něho je „uložení trestu za projevení svobody slova velkým precedentem pro celou republiku“.
Soud ve středu pravomocně potvrdil Skálovi osmiměsíční podmínku. Muž se musí ve stanoveném období chovat řádně, jinak se mu uložená podmínka přemění na vězení.
Stejný trest jako Skála si vyslechli i dva spoluobžalovaní - amatérský historik Juraj Václavík a Vladimír Kapal ze Svobodného rádia. Rádio musí výrok odsuzujícího rozsudku zveřejnit na internetu.
Trojice vinu odmítala. Kapal ve středu řekl, že proces považuje za politický. Václavík prohlásil, že soud i státní zastupitelství je záměrně kriminalizovalo a zastrašovalo. Za trestný čin popírání genocidia hrozilo všem obžalovaným až tříleté vězení.
Cítím se nevinen, odmítl Skála obžalobu za popírání katyňského masakru |
Skála, Václavík a Kapal zpochybňovali v diskusi zveřejněné v létě 2020 to, že katyňský masakr spáchali Sověti. Podle uznaných historických faktů stála za masakrem v roce 1940 sovětská tajná policie NKVD. Kapal ale v pořadu například uvedl, že „všechno je trošičku jinak, než se nám snaží v současné době namluvit“.
Skála pro změnu prohlásil, že na vytváření nacistické legendy o NKVD od počátku spolupracovala exilová polská vláda a že tuto verzi zrežíroval nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels. Exhumaci tisíců těl z hromadných hrobů označil za údajnou.
Hovořilo se také o tom, že masové popravy v terénu do hromadných hrobů byla čistě německá metoda. Kapal následně záznam rozhovoru nahrál na kanál YouTube, kde má video aktuálně zhruba 16 000 zhlédnutí.
Muži ve své obhajobě zdůrazňovali, že nepopírali ani nezpochybňovali samotný katyňský masakr, ale že polemizovali s tím, kdo za něj nese odpovědnost. Skála tvrdí, že každá věta, která od něj zazněla, má oporu ve veřejně dostupných zdrojích.
Za popírání katyňského masakru potrestal soud Skálu osmiměsíční podmínkou |
Skála, který za minulého režimu podle dostupných zdrojů vystudoval i žurnalistiku a přednášel filozofii na Univerzitě Karlově, se už dříve před obvodním soudem prezentoval jako historik. Zmínil, že sepsal dvě monografie na téma druhé světové války.
Připustil, že přímo katyňským masakrem se v nich nezabýval, zkoumal ale prý souvislosti. Řekl, že do dané debaty nepřišel hlásat dogmata, ale podnítit diskusi a seznámit publikum s „novými zjištěními“. Doplnil, že jeho pohled na historii je alternativní, ale že ho vždy uplatňoval striktně v mezích zákona. Nikdy dříve nebyl stíhaný, ostatní dva odsouzení také ne.
Skála, který je označovaný za stalinistu, se chtěl ucházet o post prezidenta republiky. Nesehnal ale dostatek podpisů od občanů. Před druhým kolem prezidentské volby se setkal s kandidátem Andrejem Babišem (ANO), což předseda opozičního hnutí Babiš následně v médiích bagatelizoval.
1. února 2023 |
