Chceme celé dvě miliardy na sociální služby, žádají kraje od vlády

  17:00aktualizováno  17:43
Krajští radní pro sociální věci a náměstci hejtmanů nesouhlasí s dofinancování sociálních služeb, na kterém se dohodly ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle jejich dohody by kraje dostaly pouze 1,5 miliardy. Po vládě a ministryni Maláčové chtějí, aby do konce června zajistila celou sumu 2 miliardy.

Ministryně financí za ANO Alena Schillerová (vpravo) a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD se dohodly, jak bude zajištěno dofinancování sociálních služeb. | foto: Roman Vondrouš, ČTK

Maláčová v úterý po jednání s Asociací krajů novinářům řekla, že stát a její resort víc než dohodnutou jednu miliardu krajům nepošlou, ministerstvo chce ale usnadnit čerpání peněz z EU a zkrátit lhůty pro jejich získání.

Fotogalerie

„Budeme se bavit o tom, jestli toto usnesení potvrdíme, popřípadě jestli dojde k nějaké změně,“ řekla novinářům po jednání hejtmanů a hejtmanek s předsedou Senátu šéfka asociace Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní bude třeba, aby se povedlo vyčerpat nejprve peníze z unijních fondů na individuální projekty a až poté z národních.

Podle dohody ministryň kraje dostanou na sociální služby dodatečně miliardu. Polovinu poskytne stát a polovinu resort práce. Dalších 1,5 miliardy pak bude možné získat z evropských fondů. Spor o to, kolik na sociální služby chybí a kdo sumu doplatí, se vedl zhruba čtvrt roku. Kraje chybějící částku vyčíslily na dvě miliardy. Maláčová se s krajskými radními na sumě shodla.

Podle zástupců krajů evropské peníze z programu Zaměstnanost bude možné čerpat do června 2022. Radní poukazují na to, že získání dotací z EU je dlouhodobější proces a finance se dají využít jen na některé sociální služby a nedají se získat na provoz domovů pro seniory, pacienty s demencí či postižené.

„Z toho je zřejmě, že je nereálné, aby (peníze z EU) pokryly polovinu výpadku pro rok 2019, tedy jednu miliardu korun,“ uvedli radní a náměstci hejtmanů. Podle nich je právě v domovech „situace s nedostatkem finančních prostředků kritická“.

Kolaps sociálních služeb. Hrozí, že se o klienty nebude mít kdo starat

Zástupci krajů uvádějí, že navržené řešení dál zhorší udržitelnost služeb a poskytovatele i kraje zatíží. Podotýkají, že ministerstvo o nemožnosti využít evropské fondy na určité služby vědělo, proto pro letošek původně chtělo mít v rozpočtu na tyto projekty 800 milionů korun. Se záměrem neuspělo.

Vládní rozhodnutí konečné, říká ministryně

Podle Maláčové stát či její resort víc než dohodnutou miliardu letos doplácet nebudou. „V tuto chvíli počítám s tím, že to rozhodnutí, které padlo na úrovni vlády - a byla toho účastna i paní předsedkyně Asociace krajů (Jana Mračková Vildumetzová), je konečné,“ řekla Maláčová. Dohodnutá miliarda by měla podle ní dorovnat nedostatek peněz na navýšení platů a příplatků, evropské peníze pak výpadek dotací na projekty.

Šéfka resortu práce uvedla, že některé kraje už o peníze z EU na sociální služby v posledních měsících požádaly. „Vycházíme jim vstříc. Zřídili jsme speciální ‚krizový tým‘ a snažíme se zkrátit lhůty,“ uvedla Maláčová. Podle ní by vyřízení mohlo trvat osm až deset týdnů, záležet bude na kvalitě podané žádosti

Na nedostatek peněz v sociálních službách upozorňuje už několik měsíců opozice. Podle jejích politiků bez financí hrozí počátkem září kolaps péče o seniory, postižené a další potřebné. O problému jednala i Sněmovna.

Na sociální služby dostávají kraje na každý rok peníze od ministerstva práce. Původně pro letošek poskytovatelé požadovali 20,38 miliardy korun, kraje obdržely 15,12 miliardy. Vláda před koncem roku ještě schválila zvýšení platů a zvláštních příplatků, s výdaji na ně ale dotační suma už nepočítala.

Podle sociální statistické ročenky pracovalo v roce 2017 v sociálních službách téměř 97 000 lidí. V Česku fungují azylové domy, denní stacionáře, domovy pro seniory, krizová pomoc, centra pro děti, osobní asistence, terénní programy, stacionáře, pečovatelská služba, poradenství, chráněné bydlení, noclehárny, terapeutické komunity či pracoviště rané i následné péče. 

V roce 2017 bylo v provozu 3 404 těchto zařízení, která nabízela 81 503 lůžek. V pobytových domovech bylo na konci roku 2017 přes 76 100 lidí. Všech služeb využilo předloni přes 530 500 klientů.

Na způsobu financování sociálních služeb se Maláčová se Schillerovou dohodly 7. června:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Letní radovánky v Německu. Na koupaliště raději s policejním doprovodem

Němečtí policisté dorazili urovnat jeden z násilných incidentů ve venkovním...

Teploty stoupají a s nimi i počet návštěvníků koupališť. Německo uvažuje o posílení bezpečnosti na plovárnách kvůli...

Expremiér Nečas si koupil byt. Finanční transakce však nahrávají spekulacím

Manželé Petr a Jana Nečasovi přicházejí na slavnostní  recepci, kterou...

Byt o velikosti téměř sto metrů čtverečních s terasou o výměře 37,66 metrů čtverečních v sedmém patře Rezidence Na...

Češi stáli tři dny u dálnice v Polsku a čekali na pomoc. Porouchalo se jim auto

Čeští turisté, kteří čekali v Polsku na pomoc.

Pětičlenná rodina z Náchoda na svou cestu z dovolené jen tak nezapomene. Při cestě od Baltského moře se jí v Polsku...

Ukradl auto i s třemi dětmi. Dostihli ho v koloně, vytáhli a zlynčovali

Američtí policisté při dopravní kontrole ve městě Falcon Heights zastřelili...

Udělala chybu, z níž se snad již poučila. Zastavila s autem v americké Filadelfii před pizzerií, kam mířila za...

Známá britská youtuberka zahynula při nehodě na elektrokoloběžce v Londýně

Známá britská youtuberka Emily Hartridge na smíku z roku 2018

Emily Hartridgeová, populární britská youtuberka a televizní moderátorka, zahynula v Londýně při nehodě na...

Další z rubriky

Po návratu do Iráku by mě zabili. V Česku jsem skončil omylem, říká migrant

Saeed byl nelegální uprchlíkem. Do České republiky přišel z Iráku. (4.7.2019)

Bylo mu teprve dvacet, když se rozhodl opustit rodnou zem a odejít z Iráku. Mosul tehdy ovládl Islámský stát a jemu...

Konec lesů, jak je známe. V některých krajích už ani nejsou smrky k těžbě

Zdevastované lesy v okolí Želivky. Tmavou barvu mají usychající borovice.

České lesy čelí největší dosavadní kalamitě. Mohou za to smrkové monokultury, ale i státní dotace. Dříve husté lesy,...

ODS chce spolupráci s dalšími stranami v boji proti ANO, Piráti nevidí důvod

Tisková konference ODS před jednáním Poslanecké sněmovny, na snímku předseda...

Předseda ODS Petr Fiala chce před parlamentními volbami v roce 2021 jednat o spolupráci se stranami, které patří do...

Najdete na iDNES.cz