Nejnižší cenový strop bude pro jadernou energetiku, u niž bude 70 eur za megawatthodinu. U větších uhelných zdrojů (nad 140 MW) byla stanovena hranice 170 eur za megawatthodinu, u menších uhelných zdrojů (do 140 MW) bude hranice 230 eur za MW, u obnovitelných zdrojů energie 180 eur za MW, v případě výroby z plynného paliva z biomasy 240 eur.
„Podle evropského nařízení musíme aplikovat odvody od výrobců. A pokud nebudeme schopni ty odvody aplikovat již v prosinci, přijde stát odhadem přibližně o 7 miliard korun za každý měsíc. Pokud by se aplikoval odvodový strop podle nařízení 180 eur za megawatthodinu, tak jak je to stanoveno v nařízení Rady, některé zdroje, například uhelné teplárny nebo bioplynové stanice, by přestaly vyrábět, aby jim nevznikla ztráta. V důsledku toho by se prohloubil deficit energie na trhu a rostla by cena,“ řekl poslancům ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Pro zákon hlasovalo 80 ze 146 přítomných poslanců. Zdrželi se poslanci opozičních hnutí ANO a SPD. „Máme pochybnosti, že tento zákon je protiústavní,“ řekla před hlasováním šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.
„Opět jsme svědky chaosu,“ kritizovala před tím projednávání zákona ve stavu legislativní nouze. Vyzvala ministra pro legislativu Michala Šalomouna, aby to obhájil. Řekla, že stav legislativní nouze má být využíván pro předcházení porušení základních práv občanů, hrozbě značných hospodářských škod pro stát či při řešení záležitostí týkajících se bezpečnosti státu.
„Státu hrozí značné hospodářské škody,“ odvětil jí ministr Šalomoun.
Nadměrné příjmy nad stanoveným stropem budou podléhat odvodu. Nebude se týkat výrobců s výkonem do jedné MWh. Platit to má celý příští rok.
Je tu zjevný rozpor s opatřením EU, kritizuje vládu Havlíček
Stropy pro výrobu elektřiny vycházejí z evropského nařízení, které stanovuje hodnotu stropu na 180 eur za megawatthodinu. Národní státy si ale mohou samy rozhodnout o konkrétní výši.
Česko se rozhodlo stropy rozlišovat podle typu výrobního zdroje.
„Je zde zjevný rozpor s opatřením Evropské unie. Hrozí nám právní spory i to, že se vybere méně peněz,“ varoval místopředseda Sněmovny a stínový ministr průmyslu a obchodu za ANO Karel Havlíček. „Kdo si za to vezme zodpovědnost?“ ptal se Havlíček.
Upozornil, že evropské opatření je jen do poloviny příštího roku, zatímco česká vláda počítá s odvody celý příští rok.
Odvody má mít na starosti Energetický regulační úřad, kterému by měla pomáhat finanční správa. Vláda odhaduje, že v příštím roce takto získá do rozpočtu 80 miliard korun.
