Podívejte se i na naše další živé přenosy
Sledovat na iDNES.tvStejnou věc navrhovali i poslanci opozičního ANO a návrh podali dříve. To mezi poslanci vyvolalo rozmíšku, čí návrh bude Sněmovna schvalovat.
Pro rozpočet jako celek hlasovalo 96 ze 175 přítomných poslanců, výhradně z pěti stran vládní koalice. Poslanci ANO a SPD byli proti.
Na návrh místopředsedkyně Sněmovny Věry Kovářové ze STAN přidali poslanci 39 milionů korun na provoz potravinových bank a 40 milionů korun na stravování žáků.
Skupina koaličních poslanců v čele s Vojtěchem Munzarem z ODS prosadila převést milion korun z vládní rozpočtové rezervy a přidat je několika neziskovým organizacím, jako je Platforma evropské paměti a svědomí nebo Spolek pro zachování odkazu českého odboje. Spolek Bez komunistů má dostat čtvrt milionu korun.
Poslanci navrhli přesuny v objemu 119 miliard korun, drtivou většinu ale podali opoziční poslanci a jejich návrhy neměly šanci na úspěch.
ANO vadil odchod ministrů, váš šéf peče vánočku, vrátil jim kritiku Jurečka
Vláda si v průběhu jednání odskočila ze Sněmovny na jednání vlády, což jí vyčítal poslanec opozičního ANO Patrik Nacher.
„Tak se podívejte na vašeho šéfa vašeho hnutí, který peče vánočku a peče na Poslaneckou sněmovnu,“ odvracel jeho výhrady ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL.
Rozpočet před tím v rozpravě kritizovala exministryně financí a šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.
„Sliby, jak bude vláda rozpočtově odpovědná, jak bude snižovat dluh, jak bude digitalizovat, snižovat počty úředníků, se po roce od zvolení vládní pětikoalice rozplynuly jako pára nad hrncem,“ řekla Schillerová. Rozpočet je podle ní „na hranici legálnosti“.
Kritizovala podobu české windfall tax, daně z neočekávaných zisků, kterou prosadila pětikoalice pro energetické firmy, některé banky a petrochemické společnosti, v kombinaci s odvody z nadměrných příjmů, které budou muset platit výrobci elektřiny. To podle Schillerové může zpochybnit Ústavní soud kvůli dvojímu zdanění.
Daň z nečekaných příjmů a odvody z nadměrných příjmů výrobců elektřiny mají podle vlády pokrýt náklady na zastropování cen elektřiny a plynu pro domácnosti a malé a střední firmy.
Šéf SPD Tomio Okamura zase kritizoval vládu za to, že podle něj rezignovala na možnost získat příjmy do rozpočtu zdaněním nadnárodních korporací. „Nadnárodní korporace vyvádějí z České republiky 300 miliard korun ročně,“ řekl Okamura.
300 miliard je velký deficit, já to nezlehčuji, řekl Stanjura
„Rozpočet je realistický,“ oponoval opoziční kritice ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS. „300 miliard je velký deficit, já to nezlehčuji,“ uvedl. Slíbil, že koalice předloží příští rok balíček návrhů, aby redukovala strukturální schodek státního rozpočtu.
„Naše vláda se pomocí předkládaného návrhu rozpočtu snaží využít všechny dostupné možnosti, abychom českým občanům a firmám zajistili co nejpřesnější a pokud možno rozsáhlou pomoc v mimořádné situaci, abychom prostě České republice poskytli co největší šance na dlouhodobý rozvoj. A to je cíl i té pomoci, kterou poskytujeme,“ řekl poslancům premiér Petr Fiala.
„Já jsem ten návrh, když jsem vystupoval k rozpočtu v prvním čtení, nazval válečným rozpočtem a mluvil jsem o tom, že to je vlastně výsledek krizového managementu. Na tom se samozřejmě vůbec nic nezměnilo,“ uvedl Fiala.
Rozpočet na rok 2023 má schodek o 80 miliard korun nižší než deficit schválený pro letošní rok. Nyní ho dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.
