Předkladatelé návrhu zákona o skrytí informací v majetkovém registru se odvolávají na verdikt Ústavního soudu ze začátku letošního roku.
Soud zrušil současný rozsah nahlížení do centrálního registru pro porušení práva veřejných funkcionářů na soukromí. Zákonodárcům dal Ústavní soud čas na nápravu do konce letošního roku. Protože novela nebude schválena včas, registr by neměl být od ledna přístupný.
Kluby Pirátů, ODS a TOP 09 vetovaly žádost předkladatelů ze šesti, aby dolní komora novelu schválila zrychleně už v prvním čtení. Nyní ji proto posoudí ústavně-právní výbor.
Některé části návrhu je třeba podle předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka upravit. Jde mimo jiné o nakládání s údaji z oznámení, aby navrhované omezení nepostihlo jejich případné zveřejňování v médiích, a o navrhované výjimky z podávání takzvaných majetkových přiznání. Zákon o střetu zájmů, a tím i povinnost podávat přiznání, by se přestal podle novely vztahovat na neplacené radní menších a nejmenších obcí a na neplacené místostarosty nejmenších obcí.
Žádost o nahlížení do majetkového přiznání by lidé mohli odesílat poštou, nově podle novely ale s úředně ověřeným podpisem. K žádosti elektronickou poštou by musel být připojen elektronický podpis, žádost by mohla jako doposud odejít i z datové schránky. Předkladatelé změny v identifikaci žadatele zdůvodňují snahou předejít neoprávněnému nakládání s údaji z majetkových oznámení i šikanózním žádostem.
Ukryté majetky politiků. Ministerstvo jejich přiznání ukáže jen na žádost |
Veškeré údaje vedené v registru by navíc mohly být podle novely „použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného porušení povinností veřejného funkcionáře“. Dosud se takové omezení vztahuje jen na některé činitele, za jeho porušení hrozí pokuta až 50 tisíc korun. Nové znění ustanovení umožní podle autorů použít majetková přiznání pro zjišťování širšího rozsahu porušení povinností.
Česko je jednou z posledních zemí, jež nemá zákon o lobbingu
Zákon o lobbingu vláda poslancům předložila loni v létě. Předloha na čtvrtečním jednání odolala návrhům na zamítnutí i na vrácení vládě k dopracování, což je jen jiná forma zamítnutí.
Vondráček vyzývá strany, aby pomohly prosadit zákon o lobbingu |
Zamítnutí i vrácení navrhl Stanislav Grospič, naproti tomu Marek Benda z ODS navrhoval pouze vrácení. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová apelovala na poslance s tím, že Česko je jednou z posledních zemí, která zákon nemá.
Podle ní není zákon špatně napsán, ani není v rozporu s ústavou, ale je politickým kompromisem. Hlavním cílem předlohy je odlišení potřebného lobbingu od toho netransparentního, který je spojen s nežádoucími jevy, jako je třeba klientelismus, popsala ministryně.
Podle poslance Grospiče je ale zákon velice těžkopádný a bude zavdávat příčinu k soudním sporům. Vadilo mu také, že už jsou připraveny pozměňovací návrhy, které vládní předlohu pozmění. „Děláme práci naprosto zbytečnou,“ řekl.
Filip chce komplexní pozměňovací návrh
Kritikou nešetřil ani předseda KSČM Vojtěch Filip. Za důvod pro zamítnutí nebo vrácení označil už to, že Vondráček chce předkládat komplexní pozměňovací návrh. Vládní návrh pole něj nerespektuje dělbu moci ve státě. Předlohu označil za „eintopf“. Guláš to podle jeho slov není, protože ten má alespoň nějaká pravidla.
„Mně přijde, že pokud něco takového přijmeme tak jsme se zbláznili,“ kritizoval návrh Benda. Za omyl například pokládá, aby na lobbing dohlížel úřad pro dohled nad hospodařením politických stran. Předkladatelé podle něj zvolili ten nejzvrhlejší model, který je v rozporu s ústavou. Poukázal na článek 28 ústavy, který dává právo zákonodárcům odepřít svědectví o skutečnostech, dozvěděl v souvislosti s výkonem svého mandátu, a to i poté, kdy přestal být poslancem nebo senátorem.
Kateřina Valachová z ČSSD připustila, že zákon není dokonalý. Neexistence pravidel pro lobbing je však podle ní špatná a poslanci by se na nich měli shodnout.
V zájmu české strany je si udělat vlastní úpravu
Předseda Sněmovny Radek Vondráček řekl, že pokud Sněmovna nepřijme úpravu lobbingu v rámci doporučení protikorupční skupiny Rady Evropy (GRECO), pak taková úprava dorazí v rámci směrnice EU. Proto je podle něj v zájmu české strany udělat si vlastní národní úpravu. Vondráček informoval, že na základě dohody s poslaneckými kluby připravil pozměňovací návrh, který například rozšiřuje osobní působnost zákona o poradce prezidenta republiky.
Vládní návrh definuje lobbování jako „soustavnou činnost spočívající v komunikaci, uskutečňovanou lobbistou za účelem ovlivnění jednání lobbovaného“, a to při přípravě, projednávání a schvalování právních předpisů nebo koncepčních dokumentů.
Právní předpisy zahrnují ty, které schvaluje Parlament nebo vydává vláda, ústřední správní úřad či Česká národní banka. U každého právního předpisu zavede zákon takzvanou lobbistickou stopu a veřejnost tak bude moci sledovat snahy o ovlivnění podoby právního předpisu.
Etický kodex poslance se projednávat nebude
Odročení debaty o návrhu etického kodexu poslance chtěl Radek Vondráček kvůli námitkám, že by nebylo správné kodex schvalovat, když se plénům schází kvůli koronavirové krizi v polovičním počtu. Návrhem se nyní budou zabývat organizační, ústavně-právní a mandátový a imunitní výbor.
„Mám zájem na tom, aby byl (kodex) přijat širokou shodou minimálně v rozsahu ústavní většiny,“ uvedl Vondráček. Jde o hlasy nejméně 120 ze 200 poslanců. Předseda Sněmovny návrh předložil v souladu s doporučením Skupiny států proti korupci při Radě Evropy (GRECO).
„Etický kodex obecně představuje důležitou součást politické kultury a je indikátorem ochoty volených zástupců vykonávat svou funkci nejen v souladu s právem, ale i v rámci obecně sdílených, nicméně většinou nekodifikovaných etických norem,“ stojí ve zdůvodnění.
Poslanec by se měl podle návrhu zdržet jednání, které by snižovalo důvěryhodnost jeho i Sněmovny nebo jež by vedlo k jeho osobnímu prospěchu nebo prospěchu osob jemu blízkých. Měl by spolupracovat jen s lidmi, které splňují odborné i morální předpoklady. „Striktně se vyhýbá jakémukoliv protežování rodinných příslušníků a osob, s nimiž jej pojí nebo v minulosti pojila osobní vazba,“ stojí v návrhu.
Poslanec by měl také jednat podle návrhu „bez nepřiměřených projevů emocí“. Měl by se zdržet urážlivých, sexistických, rasistických nebo xenofobních vyjádření.
Při porušení zásad kodexu by měl poslanec učinit kroky k nápravě. V případě hrubého porušení pravidel by měl zvážit vzdání se mandátu, píše se v návrhu. Ve Sněmovně by také vznikla etická komise, která by měla „poradní, metodickou a vzdělávací roli v etických otázkách“.
EU chce vytvořit evropský registr lobbistů (2019):
