Odsouzeni k omluvě byli jen tři - pro lajdáctví a nedůslednost soudu. Mohly by to však být miliony - které chtěly, aby ti odpudiví komunisté konečně zmizeli v dějinách, pod zemí či kdesi ve vesmíru. Odsouzeni by měli být ti, kdo si myslí, že být komunistou už samo o sobě znamená velmi sníženou čest, či přímo bezectnost.
Komunisté dostali první rozsudek, který o jejich cti hovoří příznivě. Kdo má smysl pro grotesku, představí si soudce, který požene Havla omluvit se Jakešovi.
Rozsudek soudu, který se vlekl deset let (tak dlouho hledal soud tuto nesmyslnou spravedlnost), je pěkným dárkem do voleb. Táhla soudní hlavou chuť takový dárek komunistům dát? Grebeníček si může napsat na firmu: Dvanáct let tupili naši čest, i soud to uznal, tož se nám omluvte a volte nás. Nebo si soud představoval, že Snášel byl jen hodný a učený děd, kterého studenti hrubci tupili, a musí se proto omluvit?
Rozsudek nevyvolal ve společnosti žádný otřes. Omluva, pouhá slova - to už nemá u nás valnou cenu. Ať se studenti ohnou, omluví, slova vyletí, zhasnou, co se děje? Pár slovíček, můj ty Kriste, co jsme se jich z úst už navypouštěli? A komunisté? Jejich čest letí nahoru. Od chvíle, kdy budou své poslanecké mandáty přistrkovat do zápecních koalic, může je dělit jen krůček.
Němci mívali (nevím, jestli dodnes mají) okřídlenou větu vrcholné zápecní malosti: Ono za Hitlera nebylo všechno tak zlé. Hitler vynalezl dálnice, podnikovou rekreaci a přídavky na děti.
Pro mnoho Čechů je komunismus dodnes podobnou útulnou s podobnými argumenty. I komunisté vynalezli dálnici a rodinné přídavky. I vynalezený brněnský boj o čest komunistického darebáka k tomu patří.
Kdo by nevěděl, čeho se týkají volby, zde má návod: pořád ještě i cti komunistů. Jejich nikoliv zapomenutí, nýbrž zapojení.