Sobota 17. dubna 2021, svátek má Rudolf
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 17. dubna 2021 Rudolf

Prahu budou za dvacet let uklízet chytré bestie, předvídá urbanista

  0:05
Město je živoucí organismus, který se vyvíjí v čase i prostoru a bude čím dál „chytřejší“. Růst Prahy by mělo podpořit Centrum města budoucnosti, které vzniká pod dohledem architekta a urbanisty Michala Postráneckého na ČVUT. V rozhovoru pro iDNES.cz popsal vizi budoucí Prahy, po které budou jezdit autonomní stroje na čištění ulic nebo doručovatelé zásilek.

Architekt a urbanista Michal Postránecký. | foto: SSPŠ

Zabýváte se rozvojem měst za pomoci takzvaných chytrých technologií. Můžete přiblížit váš obor?
Jsem architekt a urbanista. Dívám se na město ze shora jako na celek a jeden systém. Snažím se chápat, jaké jsou do něj vstupy a jaké výstupy. Pak jdu hlouběji a zjišťuji, co se tam děje a co dělají lidičky uvnitř, co dělají jednotlivé subjekty jako firmy a různé subsystémy města. Zjišťuji, jaké jsou mezi nimi vztahy a jaké jsou jejich vztahy v infrastruktuře. 

Město je extrémně komplikovaný organismus, který já osobně považuji za živý. Dýchá, může růst a může splaskávat. Urbanisté – městotvůrci, techničtí inženýři a další specialisté navrhovali doposud město spíše na základě statických údajů a analýz. Je jich hodně, některá jsou sledovaná za dlouhé období, ale většinou sledují pouze to, co se děje na jednom místě a v jednom okamžiku. Dnes máme úžasné možnosti v získávání mnohem lepších a kvalitnějších dat než dříve. Umíme sledovat, proč se něco děje mezi bodem A a B – proč se například něco mezi nimi přemísťuje, v jakém čase se to přemísťuje, jak rychle, s jakými přestávkami a jaké vztahy s okolím způsobuje tento proces.

Michal Postránecký

Architekt a urbanista Michal Postránecký.

Absolvoval Fakultu architektury ČVUT v Praze. Od roku 2000 žije a pracuje ve Spojených státech, momentálně na západním pobřeží Floridy. Byl hlavním designerem 54podlažního luxusního time share hotelového komplexu Planet Hollywood Westgate v Las Vegas. Do Česka se vrací poslední dva roky, založil architektonické studio GEN 61. V Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT buduje Centrum Města Budoucnosti. Je zakladatelem paltformy SynopCity.com, která se zaměřuje na globální sdílení informací, znalostí, vizí a konkrétních aplikací konceptu Smart Cities.

Jsme schopni vybavit území nejrůznějšími typy senzorů. Z nich potom dostaneme big data (soubory dat, jejichž objem je natolik velký, že je obtížné je zpracovat pomocí tradičních databázových nástrojů nebo aplikací v rozumném čase – pozn. red.). Dnes je umíme analyzovat, roztřídit a díky nim zjistit o městu věci, které jsme dříve nevěděli. Jsme schopni objevit dříve nepoznané informace o chování lidí ve městě. Mnohdy jsou příčiny jevů jiné, než jsme předpokládali. Exaktní znalost o chování lidí, její hloubka a podrobnost ve vztahu k místu je velice důležitá. Díky tomu mohu lépe navrhnout město pro jeho budoucí obyvatele a management města jej pak může lépe udržovat a řídit. Lze tak optimalizovat řízení města, jeho novou výstavbu a revitalizaci existujících celků. 

Jak sledování pomocí takových senzorů probíhá?
Typickým příkladem jsou mobilní operátoři, kteří sbírají anonymní data z mobilních přístrojů svých zákazníků. Na základě nich je možné vydedukovat, kde a kdy se lidé pohybují i za jakým cílem tam šli. I když jsou tato data anonymní, tak z nich zjistím spoustu údajů.

Dalším příkladem je sledování pohybu vozidel. Můžete analyzovat chování řidičů při parkování a najít jim parkovací místa. Podle času a dění v okolí umíte odhadnout, kde parkovací místa budou. Víte, že v sedm hodin večer jsou někde divadelní představení, takže tam bude hodně lidí. Naopak někde jinde víte, že je v této době statisticky více volno. Takže tam můžete řidiče hledající parkovací místo nasměrovat.

Patří do představ o chytrém městě budoucnosti i chytré lampy nebo koše?
Lampy a koše jsou přirozenou částí mobiliáře interiéru urbanizovaného území. Chytrost spočívá především v užití těchto věcí a schopnosti z nich získat relevantní data. Lampy jsou chytřejší například proto, že sledují svůj vlastní zdravotní stav a jsou schopné komunikovat ve skupině, spolupracují třeba na zvyšování a snižování intenzity světla, když pod nimi jde chodec. Jsou schopné nahlásit  problém, pokud jsou nefunkční. Správce díky tomu může velmi rychle přistoupit k nápravě řešení. Samozřejmě na ně lze také navěsit nekonečné množství senzorů a tím je využít pro sběr dat o svém okolí nebo je využít jako hotspot pro šíření signálu.

U koše nespočívá jeho chytrost pouze v tom, že vám dokáže nahlásit, zda je poloplný či poloprázdný. Chytrost spočívá v tom, že na základě těchto dat lze řídit celou flotilu popelářů. Šetří se tak náklady na provoz i čas. Při takové optimalizaci pak logicky můžete efektivněji a levněji obsluhovat daleko větší území a správně v dané lokalitě umístit sběrná místa odpadu. 

Existují příklady měst ve světě, která můžeme považovat za „chytrá“?
Nevím, jestli bych vůbec mohl některé jmenovat, protože každé město je něčím jiné a jinak chytré. Praha je například dobrá v integrované hromadné dopravě a její přístupnosti. Jiná města jsou zase lepší ve správě veřejného prostoru, přístupu k otevřeným datům (bezplatně a volně přístupná na internetu – pozn. red.), řízení městských systémů jako chytré parkování.

Každé město má jiný problém, jinak vyrostlo, má jinou politickou garnituru a musí řešit věci v jiném časovém sledu. Město je chytré, pokud je chytré na úrovni managementu a jeho obyvatelé na jeho rozvoji mohou participovat.

Záleží tedy na vedení města, jak chytře umí využít nové technologie při rozvoji svého území?
Myslím, že zvolením do funkce zákonitě nenabýváte znalost o všem, co se ve městě děje. Politiky jsou třeba lékaři, učitelé, truhláři. A proč ti by měli vědět, jak organizovat město? Musí dostat radu od expertů. Funkci urbanisty městského prostoru se dnes přikládá malá váha, jeho role se mnohdy smrsknula pouze na územního plánovače. Přitom by se u něj měla seběhnout všechna takzvaná chytrá řešení, která by se měla implementovat do stávajícího stavu. Vše by měl integrovat dohromady a vytvořit vizi budoucího rozvoje a jeho přibližný časový návrh. 

Návrh s vizí integrovaných chytrých řešení by se měl představit politickému vedení města, které by na základě toho mělo přesvědčit lidi, že to je potřeba postupně udělat, a obhájit si nutnost do vize investovat. Pokud řeknou, že to nechtějí, měli by to i zdůvodnit a podepsat se pod to. Pokud se jim vize zamlouvá, měli byt jít do rizika a bojovat za ní.

Vy sám se podílíte na rozvoji hlavního města tím, že mimo jiné spolupracujete s Operátorem ICT, který připravuje Augmentovaný virtuální model Prahy. K čemu se bude využívat? 
S profesorem Vladimírem Maříkem, ředitelem Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) na ČVUT, jsme se dohodli na vytvoření Centra města budoucnosti. Bude to takový testbed města (experimentální prostředí – pozn. red.), kde se budou za pomoci virtuální reality zkoumat různé procesy v městských systémech. Následně můžeme navrhovat řešení umožňující městu fungovat lépe a k radosti svých obyvatel. 

Zároveň vznikla dohoda mezi CIIRC a společností Operátor ICT (vznikla z Operátora Opencard a zajišťuje projekty Smart City pro Prahu – pozn. red.), aby se v rámci Centra města budoucnosti představil projekt Augmentovaného virtuálního modelu Prahy, který Operátor ICT zpracovává. Má vzniknout fyzický model, na kterém se pomocí 3D brýlí budou zobrazovat různé jevy nebo simulovat možné změny ve městě. Kde jinde než v budově CIIRC to bude nejblíže výzkumu, kterému má model také sloužit?

Kdy by mohl začít fungovat?
Už se na tom několik měsíců pracuje. První výsledek by měl být představen při otevření Centra města budoucnosti v CIIRC 23. května.

O městě za dvacet let musíme přemýšlet už dnes

Už se v Praze začala dělat opatření, aby se posunula k chytrému městu?Těžko mohu hodnotit, co všechno se v Praze děje. Řeší to společnost Operátor ICT. Lidé tam mohou posílat různé nápady na chytré projekty, které by se mohly realizovat. V rámci Vize Prahy 2030 sdružují projekty v oblastech Mobilita budoucnosti, Datová oblast, Atraktivní turistika, Lidé a městské prostředí, Bezodpadové město a Chytré budovy a energie. Výsledky jejich práce ale musíte hodnotit s nimi.

V Praze máme také městské části a každá z nich implementuje svůj náhled na koncept Smart City. Někdo si dává chytré koše a někdo má aplikace na parkování nebo pomoc důchodcům. Možností je hodně a někteří radní pochopili, že je potřeba se tím směrem vydat. Je však nutné pracovat koncepčně a ne jenom s horizontem jednoho volebního období. 

Některá řešení ani nejsou vidět, například neustálé zlepšování řízení křižovatek nebo lepší koordinace záchranných složek během krizových situací. Jsou tu například digitální cedule na vybraných tramvajových zastávkách, které se postupně rozšiřují do dalších míst. I když to jde nesmyslně pomalu. Časem jich bude víc a další prvky městského mobiliáře lidem umožní se na ně napojit a zjistit různé informace o daném místě. Hodně věcí zrealizuje privátní sektor. Vzniká ohromný prostor pro nový byznys a nové obchodní modely. Některé služby a produkty zcela zmizí a některé nové vzniknou.

A jak by mohlo chytré město vypadat za dvacet nebo třicet let?
To už se bavíme o aplikaci nových technologiích, které dnes možná ani neznáme nebo o novém způsobu komunikace mezi jednotlivými subjekty v prostoru města. Možná vznikne nějaký nový dopravní prostředek. Řada věcí kolem nás bude fungovat na jiné organizační bázi.

Největší a nejvýraznější výzvou pro města je jejich reorganizace a retrofiting (přidávání nových technologií na staré struktury – pozn. red.) stávající fyzické infrastruktury směrem k autonomnímu řízení různých objektů, které se po městě budou pohybovat. Nejvíce se mluví o autech, ale stejně tak to mohou být stroje na čištění ulic, doručovatelé zásilek nebo hlídači dětského hřiště.

Všechny tyto nové objekty budou muset někde parkovat a nabíjet se. Budou muset umět nahlásit potřebu opravy a dopravit se na servisní prohlídku. Každá taková autonomní bestie – v dobrém slova smyslu – bude potřebovat fungující podpůrnou infrastrukturu.

Můžeme se třeba ptát, zda budou za dvacet let vůbec nutné pruhy na silnicích, pokud budou všude autonomní vozidla? To dnes nevíme. Chytré město je tedy koncept, který říká – dívejme se do budoucnosti a připravme se na to. O městě za dvacet let musíme začít přemýšlet dnes a i to je skoro pozdě. Máme-li možnost implementovat nějakou technologii či řešení a dává to smysl, tak to udělejme a nebojme se toho.

Jak je možné propojit vizionářské plány o moderním městě s politikou, aby to dobře fungovalo?
Myslím si, že je potřeba hodně otevřená komunikace mezi všemi stranami. Pak to bude možné. Vize je nutné jasně formulovat, prezentovat i obhajovat. Opozice dnes často vše neguje, nezajímá ji podstata nápadu, protože je od vládnoucí garnitury. Ta na druhou stranu prosazuje některá řešení způsobem zcela nevhodným. 

Mým cílem architekta urbanisty je dát politikovi dobrou vizi o rozvoji území, které dostal díky hlasům svých voličů na starost. Politik musí být schopen navržené řešení představit veřejnosti, jejíž podporu potřebuje získat. K tomu potřebuje rozumět věcem, o kterých mluví. 

Není tady ale hrozba, že budou politici slyšet pouze plány developerů?Developeři mohou a měli by být součástí skupiny, která spolupracuje na vizi města, ve kterém působí. I developer může být pozitivní. Z jejich práce plyne určitá znalost, kterou je nutné také respektovat. Pokud budou součástí veřejné diskuze o vizi města budoucnosti, tak jim lze klást otázky. Oni pak mohou odpovídat a tím vzniká dialog, který může být prospěšný. Stavební aktivity jsou pro zdraví města nezbytné. K tomu jsou nutné určité regulace, ale pokud je jich mnoho, tak mohou město zardousit. Rovněž není možné vyvolávat hromadnou nenávist k vyšším a větším budovám, než jsou ty stávající. Město potřebuje růst do výšky, do sebe i do šířky. Město pak žije a vidí to každý z nás. Na druhou stranu je nutné převzít zodpovědnost za kvalitu výsledků své práce. 

Budou lidé ochotní využívat chytrá řešení ve městech?
Je důležité umět lidi oslovit a vysvětlit jim účel navrhovaného řešení a jeho výhody. Nestačí, že lidem řeknete: „Je tu novinka, používejte ji!“ Musíte je přesvědčit, že to potřebují a že si tím vylepší nebo zkvalitní život. Může to být drobnost, například že se lépe dostanou z jednoho konce města na druhý, protože jim pomůže nějaká aplikace. Nesmí to ale znamenat nákup nových a nových zařízení, musí to dávat smysl.

Paroubek: Petříčka příznivci ČSSD nevolí, Hamáček teď musí prokázat odvahu

  • Nejčtenější

Stahují se mračna soudních bitev? Češi se bouří proti Arenbergerovi

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger čelí kritice za nejasné informování o omezeních, která začnou platit po skončení...

Opět chaos a špatná komunikace. Arenberger schytává ostrou kritiku

V sobotu v podvečer nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger oznámil, že omezení shromažďování lidí na nejvýše dvě...

Pondělní rozvolnění zřejmě dozná změn. Arenberger připustil úpravu setkávání

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger bude rozhodovat, zda nevrátit omezení shromažďování lidí na dva, řekl v pátek...

Vrah dvou žen v Českém ráji dostal doživotí, u soudu zaskočil svého obhájce

Za uškrcení dvou žen na Turnovsku odsoudil královéhradecký krajský soud Karla Šťovíčka k zostřenému doživotí. O...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kellnerův boeing dosedl na pražském letišti. Horváth podal svědectví o nehodě

V pátek krátce před půl třetí ráno přistál na pražském letišti soukromý Boeing 737NG společnosti PPF Group Petra...

Bláznivý voyeur Tichý. Žil jako bezdomovec, dnes jeho fotky stojí statisíce

Premium V jeho domě se fotky válely po zemi, padal na ně prach i bláto z bot. Na téměř každé z nich byla skvrna od kávy nebo...

Za fotky nehody Philipa nabízeli obří sumu. Neprodal jsem, říká exšéf Kladrub

Premium Když v roce 1996 přijela do Čech britská královna Alžběta II., snad nikdo nemohl velkému milovníkovi koní a jejich...

Svačiny jsou zbytečné. Stačí jíst dvakrát denně, vysvětluje profesor Anděl

Premium Nadváhu má v Česku až 44 procent mužů a 31 procent žen. A obezitu dalších 20 procent mužů a 18 procent žen. Statisíce z...

  • Další z rubriky

Nahý Putin před ruskou ambasádou. Aktivisté ho posadili na zlatý záchod

Protest proti věznění ruského opozičního politika Alexeje Navalného, ruská agrese vůči Ukrajině a porušování lidských...

My staří jsme na krize trénovaní, říká devadesátiletá psycholožka Kocábová

Premium Překonala ústrky komunistů a našla smysl v práci s duševně nemocnými. Psycholožka Darja Kocábová se nikdy nevzdala. Ani...

Nutně musím být na vládě, tvrdí Hamáček, proč neletí do Moskvy

Ministr vnitra Jan Hamáček v sobotu potvrdil, že na plánované jednání o dodávkách ruské vakcíny Sputnik V do Moskvy...

Český velvyslanec v Dánsku: O vakcínách AstraZeneca se tady rozhodne rychle

Premium Poté, co Dánsko oznámilo, že přestane kvůli vzniku krevních sraženin očkovat vakcínou firmy AstraZeneca, nabídl ministr...

Princ Harry se vrátil do Británie na pohřeb dědečka, karanténu nestihne

Britský princ Harry přiletěl z Los Angeles na pohřeb svého dědečka prince Philipa. Na letišti Heathrow ho v neděli po...

Je to podraz, říká organizátor koncertů Cesta ze tmy. S projektem končí

Už za týden měl prostory pražské Lucerny rozeznít první koncert ze série Cesta ze tmy. Ministr zdravotnictví Petr...

Pohřbít psa na zahradě? Splnit podmínky vyhlášky je téměř nemožné

Chov zvířecího mazlíčka nepřináší jen radosti. Každý bude muset jednou řešit otázku kam s ním, až život jeho čtyřnohého...

U takové svi.. nemusím být inteligentní. Ve Výměně se vyhrožovalo rozvodem

V jedné rodině pohoda, ve druhé napětí a tichá domácnost. Pavlovi s vyměněnou manželkou došlo, že doma může být dobře....

Karel neskrýval, že chce syna, prozradila těhotná Lilia Khousnoutdinova

Lilia Khousnoutdinova (32) a Karel Janeček (47) se za pár týdnů dočkají miminka. Publicistka, návrhářka a cestovatelka...