Jirkova spolužačka Pavla na dotaz MF DNES odpověděla, že se v pondělí bude slavit svátek válečných veteránů. "Ale ve škole nám o tom nic neříkali," dodala.
Blogeři o listopadu '89Výběr článků z blogu, které se věnují výročí převratu |
Studenti se shodují, že ve školních lavicích slyší mnohem víc informací o pravěku či starověkém Římě než o zlomových událostech nedávných let.
Učitelé se hájí. Popis toho, co se stalo před devatenácti lety, není tak úplně práce pro historiky. Ti potřebují větší odstup od událostí. "V uplynulých dvaceti letech se vlastně vyzná málokdo. Každý hodnotí jinak, co kdo udělal, co za tím bylo, na všechno jsou různé názory," říká Helena Mandelová, předsedkyně Asociace učitelů dějepisu.
Dějepis končí poslední válkou
Na druhou stranu je třeba říci, že lidé, kteří se narodili několik let po válce, zpravidla o konci války vědí. Jirka, který na sedmnáctý listopad "nedává důraz", netuší vůbec nic.
"Hodin dějepisu je bohužel ve škole málo," připomíná Mandelová. Většina žáků má zkušenost, že jim v osmičce či devítce ubude hodina. V posledních dvou letech střední školy se dějepis často nevyučuje vůbec.
Výuka tak končí právě ve chvíli, kdy se studenti dostanou k moderním dějinám. Jejich studium je přitom časově náročnější - pramenů je mnohem více a nejsou tak utříděné.
"Dějepis končí druhou světovou válkou a pak zase začíná pravěkem. A to, že na události z poslední doby není jednotný názor, podle mě není argument. Právě tyto věci formovaly dnešní politiku, a proto se o nich máme učit," namítá maturantka Kristýna Lexová z Prahy.
