Vyplývá to ze studie, kterou v úterý na webináři think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR představil její autor Václav Korbel. Zjištění podle něj naznačují, že vyučovací metody mohou ovlivňovat výsledky žáků. Pro potvrzení ale zatím chybí přesnější data.
Studie vychází z dat mezinárodních výzkumů TIMSS a PIRLS z roku 2011, které se týkají žáků čtvrtých a šestých tříd, jejich výsledků v matematice a čtení a informací učitelů o výuce.
Na základě těchto zjištění udělal Korbel analýzu toho, jak moc pedagogové využívají čtyři typy vyučovacích metod, a to přednášení, osvojení, porozumění a testování, a jak to souvisí s výsledky žáků.
Jako přednášení označil to, když žáci sledují výklad pedagoga. Při osvojení pracují školáci samostatně na úkolu a při porozumění vysvětlují výsledky své práce. Při testování vyučující ověřují, co žáci umí.
Děti v rolích stavařů vybudují města a naučí se, jak to chodí v praxi |
Studie ukazuje, že učitelé v Evropě používají nejčastěji přednášení a metody vedoucí k porozumění, a to ve třech čtvrtinách hodin. Ve dvou třetinách vedou žáky k osvojení látky a ve třetině je testují.
Učitelé v západní a severní Evropě používají metody s menší intenzitou než na východě a jihu. Méně často se proti východu a jihu používají i v ČR. Čeští učitelé procvičují s žáky ve třech čtvrtinách hodin porozumění.
Týmová spolupráce nemusí být vždy pozitivní
V polovině hodin přednáší nebo nechávají žáky pracovat samostatně a ve 30 procentech času je testují. V matematice přednáší a testují častěji než ve čtení.
Metody, které vedou k porozumění, mají podle Korbela pozitivní dopad na pokrok ve čtení a matematice. Naopak vliv metod k osvojení je ve vztahu k pokroku dětí negativní, řekl. Přednášení s jejich pokrokem v matematice ani čtení významně nesouvisí, dodal.
Podle vědce výsledky naznačují, že vyučovací metody mohou ovlivňovat vzdělávací výsledky žáků. Poukázal na to, že výsledky českých školáků na prvním stupni jsou v mezinárodním testování PISA nad průměrem a na konci druhého stupně základní školy už jen v průměru.
Nechte dítě, ať si „narazí čumák“, bude samostatnější, radí psycholožka rodičům |
Jak metody výsledky ovlivňují, ale podle Korbela není zcela jasné. Ukazuje se totiž, že například týmová spolupráce k porozumění látky nemá vždy jen pozitivní vliv a frontální výuka s přednášením zase není vždy nevhodná, uvedl. „Není možné říct, že jedna metoda je dobrá a druhá špatná, ale musí se správně kombinovat,“ řekl.
Pro ověření vlivu metod na výsledky žáků je tak podle Korbela potřeba dalších studií. Data by byla vhodná i jako podklad pro plánovanou modernizaci obsahu a způsobu výuky, míní. Doporučil je získat experimentálním ověřováním ve třídách či pomocí dlouhodobých a mezinárodních průzkumů.
