Spolužák Jelínek visel za ruce na tabuli, já jej píchal velkým dřevěným kružítkem a dožadoval se vědět, kde jsou partyzáni. Za půl hodiny jsem visel na tabuli já a Jelínek na mě stejným způsobem vykovával revoluční hněv osvobozeného lidu, protože každý věděl, že nacisti na konci musí prohrát. Byli jsme pěkní výlupci. Jednou jsme spolužáku Beránkovi namočili do kaluže hlavu, nasypali na ní šumák a on nám v krátké přestávce příliš vypěnil. Byl průšvih. Přepálili jsme to. Naše chytrá paní učitelka (to byly doby, kdy ještě opravdu chytré paní učitelky existovaly) pozvala Beránkova dědu, který přišel s hrozně hlasitě práskajícím bejkovcem. Ten k nám vedl pětiminutovou, děsivě věrohodnou řeč (do dnes si pamatuji, že jsem mu věřil opravdu každé slovo) po které bylo všem všechno dokonale jasné a Beránek byl na následujících 6 měsíců absolutně nedotknutelný. Dokud existoval na školách alespoň jeden chlap, u kterého bylo jisté, že zvlášť násilné hříchy budou srovnány ručně, okamžitě, přímo na místě, bez dopisování a s rodiči u kterých bylo jasné, že si případný stěžovatel jen vyslouží domácí přídavek, nemohla tam skutečná násilná šikana ani stínem vzniknout a existovat. Ovšem ve světě, kde jako nově ve Skotsku je pohlavek trestný čin, je šikana opravdu naprosto neřešitelný problém, s kterým budou muset zápolit týmy psycholožek a desítky neziskových organizací.

Tady v USA taky nemaji ucitele pravomoce a sikana nekvete. Jine veci ano. Neni to v tech pravomocech. Je to o urcite frustraci jedincu ve skole, ktera se preleva nekam jinam.

A teď tu o Karkulce.

Šikanu mojí dcery učitelé nedokázali řešit, že prý nemají metodiku jak na to, vyřešil jsem to během 10ti minut před školou s dotyčným silákem ihned a osobně. Bez metodiky 100% funkční. Chci poradit všem rodičům, ať se nespoléhají na školu a řeší to sami. Buď jako já, nebo předat na Policii jinak se nic nezmění. Naše společnost je už tak pokroucená že neumí chránit nebo pomoct oběti, větší ohledy se berou na agresory - to ale vidíte dnes všichni kolem sebe.

ono totiž to skutečné řešení je primárně na rodičích

Kdyby se to - nedej Bože - přihodilo někomu z mých příbuzných, budu postupovat naprosto jednoduše:

1/ zajdu za ředitelem školy s požadavkem OKAMŽITÉHO řešení, žádné kecy o ničem nebo za půl roku;

2/ třetí den si zkontroluji jestli nápravná opatření zabrala;

3/ pokud ne, nechám potomka doma a oznámím škole, že za takových okolností ho nebudu posílat do zařízení, kde mu nemohou zajistit bezpečnost, dále zajdu za vedoucím odboru školství Magistrátu, učiním do protokolu trestní oznámení a totéž i na Státním zastupitelství.

Neřešená šikana do 3 dnů je věcí školy - pokud není řešena ani potom, je to už spoluvina rodičů, ev. zákonných zástupců.

Jmenuji se (prááásk....) Igor Hnízdo !

(Obecná škola)

Šikanu nemá co řešit učitel.

Učitel to má nahlásit řediteli, a ten má zavolat specialisty.

Ano, na naší škole se tak postupovalo a problém se vyřešil.

Říkám si, že kdyby za mého mládí bylo v novinách tolik článků kvůli každé rvačce, která skončila mlácením, nebo koupáním na zemi, tak by Rudé právo muselo mít pevnou vazbu.

Rvačka a šikana je naprosto něco jiného. Rvalo se pokaždé kvůli jiné blbosti, ale né účelově.

Když učitel nemá možnost represe, agresor má pré.. a ten trend, že to co dřív zvládl jeden schopný učitel, na to teď musí být dva "odborníci" mi přijde strašný..

Kdy zvládal šikanu jeden učitel?