Pane ministře, co může Západ udělat pro to, aby si Rusové nenaporcovali Gruzii, jak si vzpomenou?
Podívejte se, do jisté míry už s tím začali. Klíčové je, a o tom se budeme radit, abychom Gruzii postavili na nohy. Nedělejme si iluze, po tom, co se stalo, s tím budeme mít dlouhá léta co dělat. Není to problém, který můžeme vyřešit během týdnů nebo měsíců. Já jsem na jednání vlády upozornil kolegy, že to plně zasáhne naše předsednictví v Evropské unii. Měli bychom také Rusko upozornit, že těmi kroky, které podniklo během posledních týdnů, si nejvíce škodí samo.
Dá se teď čekat, že faktický stav bude takový, že Rusko uznalo nezávislost Jižní Osetie a Abcházie, jiné země včetně Česka to neudělají, ale to území bude pod vlivem Ruska?
Nebudeme určitě nezávislost těch zemí uznávat. Bude to určitě dlouhodobý problém, kterým se bude mezinárodní společenství zabývat.
Co říkáte na argument Rusů, že Západ uznal odtržení Kosova od Srbska, takže oni mohou uznat samostatnou Abcházii a Jižní Osetii?
Ty problémy jsou opravdu poněkud odlišné. Samostatnost Kosova uznalo široké mezinárodní společenství. Předcházela tomu velmi dlouhá jednání. Tady se naopak ihned rozhodlo. Za třetí v Gruzii je v tom přímo zainteresována okupační mocnost, to v případě Kosova nebylo. Země, které tam mají jednotky a starají se o pořádek, nejsou z přímo zainteresované sousední země.
Ruský prezident Medveděv v souvislosti s plánem vybudovat americký protiraketový štít ve střední Evropě řekl, že Rusko bude muset reagovat, a to samozřejmě vojensky. Co si o této ruské rétorice myslíte?
My se samozřejmě zastrašit nenecháme. Rusové to dobře vědí a i Američané jim to vysvětlili, že to není namířené proti nim. Zadruhé Medveděv řekl, že to Rusko nesnese poblíž svých hranic. Pokud radar v Brdech považuje za blízkost ruských hranic, tak se toho pojmu blízké zahraničí od něj opravdu musíme obávat.
Jak bude vláda řešit to, že má prezident Václav Klaus v mezinárodních otázkách včetně problému Gruzie tak zásadně odlišné stanovisko? Nemůže to Česku způsobovat problémy při evropském předsednictví?
Udržujeme dialog s panem prezidentem. Měli jsme s ním v úterý schůzku, budeme o těch problémech dál mluvit. Ano, souhlasím, že máme odlišné názory, postoje, to se někdy děje nejen u nás. Různí státníci mají odlišné názory na některé věci, je to třeba i v Německu, prostě budeme muset s tím problémem žít. Zásadní je, že za zahraniční politiku země odpovídá vláda.
Na mimořádný summit Evropské unie pojedete vy a premiér s tím, že vláda potvrdila, že dá 150 milionů korun na obnovu Gruzie. Víte už, co by se za ty peníze mělo pořídit?
Na tom se teď bude pracovat. Bude třeba se spojit s těmi poničenými městy. S odpuštěním řečeno, je-li země válkou zpustošená, tak není nouze o to, jak peníze uplatnit. Spíše si musíme ujasnit, kde to bude nejpotřebnější.
