Nejvyšší čeští představitelé teď paradoxně musejí přijímat opatření, jež jsou jim proti srsti. Je vlastně dobře, že prvotní reakce na ruský útok musí přijít právě z jejich strany. O to víc je nutné jejich další kroky, či případnou neochotu jednat, bedlivě sledovat.
Rovněž je vhodné si připomenout, kdo za posilování ruského vlivu a pozic v posledních letech nese největší zodpovědnost.
Ponechejme stranou Miloše Zemana, byť právě on je vrchním velitelem ozbrojených sil, který na první veřejné vyjádření potřebuje skoro stejně času jako Josif V. Stalin po napadení Sovětského svazu svým blízkým spojencem Adolfem Hitlerem. Buď se svými nejbližšími spolupracovníky právě horečně maže stopy, nebo koordinuje reakci s ruskými chlebodárci.
I jeho předchůdce, narcistní Václav Klaus, by měl být zcela ignorován. Jeho výroky posledních let a dnů, jsou tak slaboduché, že mohou rezonovat jen u jeho klaky ve stejnojmenném institutu. Václav Klaus totiž bezpečnostní problematice nerozumí ani za mák. Svoji ignoranci mnohokrát prokázal – například při své návštěvě Ruska v roce 2007, kdy zcela slepě, neschopen adekvátní argumentace, přejímal Putinovy narativy tehdejších i dřívějších událostí.
Dveře ruskému vlivu ve skutečnosti nejvíce, zcela vědomě a záměrně, otevřela Česká strana sociálně demokratická. Byli to sociálnědemokratičtí politici, kdo se v době jednání o umístění amerického radaru zcela cíleně spojili s ruskou stranou, tlumočili její zájmy a hájili její cíle.
Petr Suchýpolitolog z Masarykovy univerzity
Dveře ruskému vlivu ve skutečnosti nejvíce, zcela vědomě a záměrně, otevřela Česká strana sociálně demokratická. Byli to sociálnědemokratičtí politici, kdo se v době jednání o umístění amerického radaru zcela cíleně spojili s ruskou stranou, tlumočili její zájmy a hájili její cíle.
Stačí si vzpomenout na Paroubkova, Hamáčkova nebo Zaorálkova vyjádření z tehdejší doby.
Důsledky Pyrrhova vítězství
ČSSD v den podpisu česko-americké smlouvy v červenci 2008 uspořádala konferenci, jejímž hlavním hostem byl ruský generál Jevgenij Bužinskij.
Jiří Paroubek rozhodnutí o rekonfiguraci architektury protiraketového systému Obamovou administrativou v září 2009 označil za „vítězství českého lidu“ (Poláci, Rumuni a další spojenci z NATO se naopak velmi pohotově chopili nových příležitostí, jež tato změna přinesla).
Důsledky tohoto Pyrrhova vítězství se s mimořádnou intenzitou projevují právě v těchto dnech. Sociálně demokratičtí představitelé měli tradičně plná ústa demokracie, lidských práv a odkazu Václava Havla, zvláště při návštěvách Washingtonu.
„USA a Českou republiku spojují hodnoty jako věrnost svobodě, ochrana svobody a lidských práv. Stejné věci bránil i Václav Havel,“ prohlásil v listopadu 2014 při odhalování busty Václava Havla v Kongresu Jan Hamáček.
Jejich skutky ale byly a jsou naprosto opačné – poklonkování Rusku a komunistické Číně, dlouhodobé ignorování porušování lidských práv v těchto zemích, Foldynovo a Haškovo lísání se k Nočním vlkům a řada dalších.
Petr Suchýpolitolog z Masarykovy univerzity
Jejich skutky ale byly a jsou naprosto opačné – poklonkování Rusku a komunistické Číně, dlouhodobé ignorování porušování lidských práv v těchto zemích, Foldynovo a Haškovo lísání se k Nočním vlkům a řada dalších.
Jejich vyjadřování velmi často připomínalo chování ukázkového oportunisty ze Škvoreckého Zbabělců: „Když se uklidnil, nasadil Prudivý nejvyšší tón a zařval: „Ať žije náš veliký slovanský spojenec Eseseser!“ Na to přece nelze reagovat jinak, než jak reagoval ve zmíněném románu Harýk: „Jen se neposer, ty pupkoune pupkounoviči!“
Musíme se zvednout a napřímit hlavy, jak v době pádu bolševiků v roce 1989 vyzýval kardinál František Tomášek. Jinak se z toho ven nedostaneme a budeme muset dále poslouchat různé pupkouny pupkounoviče, jako je Zeman, Hamáček nebo Paroubek.
Tito muži pro svou zemi nic kloudného nevykonali. Z politiky si odnesli jen vlastní prospěch, zisky a velká břicha. Za Paroubkem už se voda zavřela. Dalším zbabělcům snad dokážeme dát brzy sbohem.
